Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Právní servis
[ nno.ecn.cz > právní servis > zákon o DPH ]
-

 Novinky

 Fundraising

 Právní servis novinky kauzy dokumenty a literatura ASPI-databáze právních předpisů

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO

588/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 24. listopadu 1992
o dani z přidané hodnoty
Změna: 196/1993 Sb.
Změna: 321/1993 Sb.
Změna: 42/1994 Sb.
Změna: 136/1994 Sb.
Změna: 258/1994 Sb.
Změna: 133/1995 Sb., b. 68 a 78 čl. I
Změna: 133/1995 Sb.
Změna: 151/1997 Sb., 208/1997 Sb.
Změna: 129/1999 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen "daň"),
které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a
nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná
zahraničním provozovatelem v tuzemsku (dále jen "příležitostná
autobusová přeprava v tuzemsku").

§ 2

Vymezení základních pojmů

s výjimkou majetku v nepeněžité podobě, který byl vydán nebo
poskytnut jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním
a) dodání zboží a převod nemovitostí, při kterém dochází ke změně
vlastnického práva nebo práva hospodaření,
b) poskytování služeb
uskutečněné v tuzemsku při podnikání,1) a to i v případě, že se
jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že
je prováděna podnikatelem, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda;
za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry, pokud tento zákon
nestanoví jinak,
b) službami všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo
převodem nemovitosti, a převod nebo využití práv,
c) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění
osvobozených od daně podle § 25, snížené u plátce daně (dále
jen "plátce") popřípadě o daň nebo o daň z obratu,
d) daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako
součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce, nebo
daň, která je vyměřena při dovozu zboží,
e) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako
součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,
f) odpočtem daně daň na vstupu upravená popřípadě podle § 20,
g) vlastní daňovou povinností převýšení daně na výstupu nad
odpočtem daně za příslušné zdaňovací období,
h) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu
za příslušné zdaňovací období,
i) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný
odpočet,
j) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti
nebo snížení nadměrného odpočtu,
k) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti
nebo zvýšení nadměrného odpočtu,
l) správcem daně příslušný územní finanční orgán2) (dále jen
"finanční orgán"), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné
autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní
úřad, pokud zákon nestanoví jinak,
m) osobním automobilem silniční motorové vozidlo, které má
v technickém průkazu zapsanou kategorii osobní automobil nebo
M1. Pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie
zvláštním předpisem,
n) ojetým osobním automobilem osobní automobil, při jehož prvním
pořízení nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně,
o) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely
nesouvisející s podnikáním nebo pro osobní spotřebu plátce
podle § 7 odst. 2, pokud tento zákon nestanoví jinak,
p) tuzemskem území České republiky, kromě svobodných celních pásem
a svobodných celních skladů,
q) daňovým dokladem běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2,
opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2, doklad o použití
podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8,
zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis
a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle
§ 43 odst. 4 a § 45 odst. 3, doklad o zaplacení podle § 12
odst. 7 a 11, doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě
podle § 46 odst. 4 a § 47 odst. 7 a přepravní doklad podle
§ 47 odst. 6,
r) finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci pronájem,
který splňuje podmínky stanovené zvláštním předpisem,2b)
s) základní sazbou sazba daně 22 %,
t) sníženou sazbou sazba daně 5 %,
u) zásilkovým prodejem prodej zboží, při kterém prodávající zašle
zboží kupujícímu na dobírku, s výjimkou prodeje podle kupní
smlouvy podle obchodního zákoníku,
v) dovozem zboží vstup zboží do tuzemska,
w) vývozem zboží výstup zboží z tuzemska,
x) hlavní činností subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za
účelem podnikání, činnosti, k nimž byly založeny nebo zřízeny.
------------------------------------------------------------------
1) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona
č. 264/1992 Sb.
2) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
2b) § 24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů.

§ 2a


Vymezení pojmu peníze

(1) Penězi se pro účely tohoto zákona rozumějí platné
bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné
bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost
byla ukončena, ale lze je za platné bankovky, státovky a mince
vyměnit.

(2) Za zboží se pro účely tohoto zákona také považují
a) bankovky a mince české měny v okamžiku jejich dodání výrobcem
České národní bance nebo při jejich dovozu Českou národní
bankou,
b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro
sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální
hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu
podle směnného kursu vyhlašovaného Českou národní bankou,
c) materializované cenné papíry v okamžiku jejich dodání výrobcem
emitentovi nebo při jejich dovozu emitentem.

§ 3

Osoby, které jsou povinny platit daň

(1) Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku
osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno,
a při dovozu zboží osoby, jimž má být propuštěno zboží, pokud
zákon nestanoví jinak.

(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je
povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.


ČÁST DRUHÁ
Uplatňování daně u zdanitelného
plnění v tuzemsku

HLAVA I
Subjekty daně

§ 4

Osoby podléhající dani

Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby,
které provádějí zdanitelná plnění.

§ 5

Plátci

(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za
nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní
měsíce přesáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého
měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený
obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle
zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený
obrat.

(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž
individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se
jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na
základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud
celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí
částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit
jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci
1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího
po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba
podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení
nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit
přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem
se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají
na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou
plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu
účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka sdružení,
který je zaregistrován jako plátce nejdříve, a od tohoto data se
stávají plátci.

oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované
u majetku, a to ze zůstatkové ceny investičního majetku
a z pořizovací ceny zásob k datu účinnosti uvedeném na osvědčení
o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeného
nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci.
Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví
ze skla, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 19
odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji
o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro
účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady
vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se
uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po datu
účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, a výše daně se
vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3.

(8) Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají
majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního
zákona,3a) a to ode dne nabytí majetku.

(9) Při přeměně společnosti, která byla plátcem daně z
přidané hodnoty, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při
sloučení nebo splynutím s jinou společností, popřípadě při
rozdělení společnosti, se stávají plátci všechny osoby podléhající
dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti bez likvidace
podle zvláštního zákona,3b) a to ode dne zápisu nové společnosti
nebo družstva do obchodního rejstříku.

(10) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 8
a 9 požádat po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stali plátci
podle odstavce 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři
měsíce částku 750 000 Kč.

(3) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku
podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeného na
osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost
o registraci plátce kdykoliv.

(4) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po
uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o
registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší
předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč
a zároveň za nejbližších předcházejících dvanáct po sobě jdoucích
měsíců částku 3 000 000 Kč. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat
o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy
o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze
společně.

(5) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň
z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet
daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez
daně nebo daně z obratu, a to ze zůstatkové ceny
pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle
zvláštního předpisu3b) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle
zvláštního předpisu3c) k datu zrušení registrace. Tuto
daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto
ustanovení se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní
činností a na stavby, které jsou osvobozeny od daně podle § 30
odst. 1.

(6) Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce,
je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To
neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního předpisu3e)
pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně
nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne
úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni
následujícímu po dni úmrtí plátce. Obdobně se postupuje v případě
úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d)
obchodního zákoníku.

(7) Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je
oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u majetku, a to ze
zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné
podle zvláštního předpisu3b) a z ceny pořízených zásob zjištěné
podle zvláštního předpisu3c) ke dni účinnosti uvedeném na
osvědčení o registraci. Odpočet daně je možno uplatnit pouze
u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před dnem účinnosti
osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního
automobilu a vratných lahví, pokud se na ně vztahuje zákaz odpočtu
podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové
doklady, popřípadě doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu
včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první
zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení
o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst.
3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na majetek včetně
zásob pořízený vlastní činností.

daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se
nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.

(8) Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají
majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního
zákona,3a) a to ode dne nabytí majetku. Tyto osoby jsou povinny
předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne
nabytí majetku.

(9) Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly
plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení
nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při
rozdělení společnosti nebo družstva se stávají plátci všechny
osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené
společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního
zákona,3d) a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do
obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku
k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku.
Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za
zrušení ve smyslu odstavce 5 s povinností odvést daň. Obdobně se
postupuje v případě, kdy
a) fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou
činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do
právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje
a jejíž je jediným zakladatelem,
b) dojde ke zrušení právnické osoby založené jedinou fyzickou
osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato
fyzická osoba jako podnikatel.

(10) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích
6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se
stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat
nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení
registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.
------------------------------------------------------------------
3) § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
3a) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na
jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
3b) § 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
3c) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
3d) § 69, 255 a 256 obchodního zákoníku.
3e) § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.

§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro
účely tohoto zákona považují
a) osoby, které jsou ekonomicky nebo personálně spojené s plátcem,
b) osoby, které jsou v pracovněprávním4) nebo v jiném obdobném
vztahu k plátci,
c) osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy
o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy.

(2) Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí,
jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení,
kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické
nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole
nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.5) Účastí na
kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na
základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.
------------------------------------------------------------------
3) § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
4) § 27 a násl. zákoníku práce.
5) § 116 občanského zákoníku.

HLAVA II
Předmět daně a místo plnění

§ 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i
bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, pokud tento
zákon nestanoví jinak.

(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují
také
a) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv
plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud se jedná o fyzickou
osobu,
b) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro
účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o vlastní
plnění, která v případě podnikání podléhají dani,
c) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro
účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o přijatá
zdanitelná plnění, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo
byla pořízena bez daně,
d) použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby
v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19
odst. 4,
e) použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na
odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez
daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je
osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle
§ 19 odst. 4,
f) činnosti prováděné subjekty v rámci jejich hlavní činnosti,
které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání.

(3) Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se
považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení do právnické
osoby, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí takového
majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo
dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně
z obratu.

(4) Vydání vypořádacího podílu5a) v nepeněžité podobě nebo
podílu na likvidačním zůstatku5b) v nepeněžité podobě se považuje
za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně
nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu.

(5) Zdanitelným plněním není
a) převod pozemků,
b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady
podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
c) bezúplatné poskytnutí reklamního a propagačního předmětu, jehož
vstupní cena5c) bez daně nepřesahuje 200 Kč, kromě zboží, které
je předmětem spotřební daně,
d) prodej a pronájem majetku, který není součástí obchodního
majetku plátce,
e) prodej osobního automobilu, při jehož pořízení nebyl uplatněn
nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, pokud prodejní cena
nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
f) prodej osobního automobilu pořízeného formou finančního
pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud prodejní cena
nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého
byl osobní automobil pořízen,
g) prodej osobního automobilu pořízeného od osoby, pro niž jeho
prodej nebyl zdanitelným plněním, a prodej osobního automobilu
plátcem daně, který jej pořídil přede dnem registrace podle
§ 5, pokud prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu,
h) prodej vratných lahví, při jejichž koupi nebyl uplatněn nárok
na odpočet podle § 19 odst. 4,
i) bezúplatné poskytnutí zdanitelných plnění, při jejichž pořízení
nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 3,
j) bezúplatný převod vlastnického práva k movité věci, který je
uskutečněn při poskytnutí úvěru bankou a k němuž dojde mezi
subjektem, kterému banka poskytla úvěr, a touto bankou; stejně
se posuzuje i bezúplatný zpětný převod vlastnického práva
k téže movité věci mezi bankou a subjektem, kterému byl
poskytnut úvěr, po splacení úvěru,
k) výpůjčka5d) movité věci, poskytne-li ji banka vypůjčiteli
v souvislosti s převodem vlastnického práva podle písmene j),
l) převod obchodního podílu,5e) případně převod členství
v družstvu,5f)
m) postoupení pohledávky, pokud zákon nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
5a) § 61 a 233 obchodního zákoníku.
5b) § 61 a 259 obchodního zákoníku.
5c) § 29 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5d) § 659 občanského zákoníku.
5e) § 114 a násl. obchodního zákoníku.
5f) § 227 a násl. obchodního zákoníku.

§ 8

Místo zdanitelného plnění

(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží
a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo
odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno
s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom,
kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,
b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání
zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,
c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje,
je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo
dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo
stavební objekt nachází.

(3) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při
převodu a využití práv je
a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující
převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu,
ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé
zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se
obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází, při
poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb
realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního
dozoru,
c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování
přepravních služeb, pokud tento zákon nestanoví jinak,
d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při
poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými,
sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými
činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností
a vedlejších souvisejících služeb,
e) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány bez ohledu na
ustanovení písmene a), pokud se jedná o služby cestovního
ruchu, ubytovací služby, služby veřejného stravování,
poradenské služby, finanční služby, pojišťovnictví, obchodní a
zprostředkovatelské služby, advokátní, informační a
překladatelské služby a vzdělávací činnosti.

HLAVA III
Uskutečnění zdanitelného plnění,
vznik daňové povinnosti
a vystavování daňových dokladů

§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

zdanitelného plnění.

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné
a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání,6)
v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to
tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví
jinak,
b) při prodeji novin, časopisů a ostatních periodik, kdy je úhrada
prováděna formou předplatného, dnem zaplacení předplatného,
a pokud je předplatné placeno zálohově, dnem vyúčtování záloh,
c) při zásilkovém prodeji zboží dnem přijetí platby prodávajícím,
d) při převodu nemovitosti dnem doručení rozhodnutí o právních
účincích vkladu do katastru nemovitostí,
e) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení
nebo vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane
dříve, v případě kompletace služeb cestovního ruchu dnem
poskytnutí poslední služby nebo jejím zaplacením, a to tím
dnem, který nastane dříve,
f) při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo nebo
jeho dílčí části zaplacením nebo převzetím a předáním díla,
a to tím dnem, který nastane dříve,
g) při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody
a v případě telekomunikačních služeb dnem odečtu z měřicího
zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je
stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy
dodavatele uvedených médií,
h) při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo
vody podle § 14 odst. 12 dnem zjištění výše přeúčtovávané
částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,
i) při převodu nebo využití práv dnem uvedeným ve smlouvě, ke
kterému dochází k převodu nebo využití práv,
j) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve
smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem,
který nastane dříve,
k) při zdanitelném plnění uskutečněném pro osobní spotřebu plátce,
který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející
s podnikáním, dnem převzetí zboží nebo poskytnutím služby nebo
převodem a využitím práv,
l) při použití osobního automobilu vlastní výroby v případech, kdy
nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem
převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy
měl být tento převod proveden,
m) při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá
plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu
do evidence zásob,
n) při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na
odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez
daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je
osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle §
19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním
inspektorátem Policie České republiky,
o) v ostatních případech dnem zaplacení.

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím
prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů
uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými
platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se
úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky
nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce
vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze
z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

(3) V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje
za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí
zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,7) smlouvy
o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,7a) smlouvy
o dílo8) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném
rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové
zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě
zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na
základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za
uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. I v případě dílčích plnění
uskutečněných podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění
považovat za uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f).
V případě nájemních smluv se považuje zdanitelné plnění za
uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

(4) V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího
období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje
zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem
zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění
zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této
smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem
a využitím práv.

(5) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění
zdanitelného plnění.
------------------------------------------------------------------
6) § 412 až 416 obchodního zákoníku.
7a) § 489 obchodního zákoníku.
8) § 536 obchodního zákoníku.

§ 10


Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu


(4) Při dodání zboží, poskytování služeb, převodu nemovitostí
nebo převodu a využití práv osobám, které nejsou plátci, vzniká
daňová povinnost dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění
zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění
osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající snížené
sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad
s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na
výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém
dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem
vystavení tohoto daňového dokladu.

(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového
přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné
plnění.

§ 11

Vedení záznamů pro daňové účely

(1) Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a
uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a
vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové
dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě
přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na
plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně.
V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést
záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění
na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb
daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán
může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle
zvláštních předpisů.8a)

(2) Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za
uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb
daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá
zdaňovací období.

(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o
sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci
podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede
určený účastník sdružení.
------------------------------------------------------------------
8a) § 39 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.

§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů
o použití a jejich obsah

Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná
plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše do 10 000 Kč.
Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat obchodní jméno plátce,
v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, údaje podle
odstavce 2 písm. a), c), d), f) a h) a cenu včetně daně celkem. Za
správnost uvedených údajů odpovídá plátce, který uskutečňuje
zdanitelné plnění. Za vypočtenou výši daně pro účely odpočtu daně
ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, v jehož prospěch se
zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň vypočte podle ustanovení § 17
a uvede na zjednodušený daňový doklad.

(10) Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze
zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního
ruchu není povinen v případě plnění ve prospěch jiného plátce
vystavovat daňový doklad ani zjednodušený daňový doklad. V těchto
případech vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje
podle odstavce 2 písm. a), obchodní jméno plátce, v jehož prospěch
se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum
uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných
sazeb daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň.

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění
pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění
zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to
nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15
dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad
vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým
dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8.
Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění
osvobozené od daně podle § 25.

(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo
místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo9) plátce, který uskutečňuje
zdanitelné plnění,
c) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo
místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné
plnění,
d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje
zdanitelné plnění,
e) pořadové číslo dokladu,
f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
g) datum vystavení dokladu,
h) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
i) výši ceny bez daně celkem,
j) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se
jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň
na výstupu podle § 46 nebo § 47,
k) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru,
popřípadě uvedenou i v haléřích.
Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá
plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém
dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně,
musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše
daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od
daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace
byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady
rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce
kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(5) Doklad o použití musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání
plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné
plnění,
c) účel použití,
d) pořadové číslo dokladu,
e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
f) datum vystavení dokladu,
g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
h) výši ceny bez daně celkem,
i) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se
jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň
na výstupu podle § 46 nebo § 47,
j) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru,
popřípadě uvedenou i v haléřích.
Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce,
který uskutečnil zdanitelné plnění.

(6) Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí
vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu.
Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního
předpisu.9a)

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní
u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového
dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu
o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za
správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto
dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění
uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu
s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu
i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je
ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle
§ 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu
daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za
správnost údajů uvedených ve splátkovém kalendáři odpovídá plátce,
který uskutečňuje zdanitelné plnění.

(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za
hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen
jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad,
a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený
daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně
celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém
dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést
údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně
daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu
daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se
zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém
dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň
vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený
daňový doklad.

(10) Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro
kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový
doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat
nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém
uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále
obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje,
cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento
doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění
zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud
však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje
vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění
poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.

(11) Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního
řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce,
plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad
o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení
uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej
v rámci exekučního řízení.
------------------------------------------------------------------
9) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.
9a) § 37 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 13

Daňový dobropis a vrubopis

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce
uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož
prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo
vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy. Daňový
dobropis nebo vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše
daně podle § 15a.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje
výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje
výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v
§ 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále,
a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za
zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň
zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v
haléřích,
b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za
zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň
zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v
haléřích.
HLAVA IV
Základ daně

§ 14

Základ daně a jeho výpočet

(1) Základem pro výpočet daně je cena10) za zdanitelné
plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně,
a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům
za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou
plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

(3) V případě osobní spotřeby plátce nebo není-li cena za
zdanitelné plnění určena, je základem daně cena zjištěná podle
zvláštního předpisu10a) bez daně. V případě, že úhrada za
zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních
předpisů, je základem daně úhrada za zdanitelné plnění v úrovni
včetně daně a daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

(4) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,11) základ
daně zahrnuje i tuto daň.

(5) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění,
základ daně se sníží o částku této slevy.

(6) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní
vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny,
základem daně je cena zjištěná podle zvláštního předpisu10a) bez
daně.

(7) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je
rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(8) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve
veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň. V případě, že
v rámci vydražené ceny jsou zahrnuta zdanitelná plnění s různými
sazbami daně nebo osvobozená zdanitelná plnění nebo plnění, která
nejsou zdanitelnými plněními, základ daně z vydražené ceny se pro
jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající
poměru základu zdanitelných plnění s jednotlivými sazbami daně,
zdanitelných plnění osvobozených od daně a plnění, která nejsou
zdanitelnými plněními stanovenými ve vyvolávací ceně. Obdobný
postup se při stanovení základu daně uplatní i v případě prodeje
podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem, nebo při
prodeji stavby nebo nedokončené stavby včetně pozemku.

cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je
prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro
sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální
hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální
hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní
bankou československou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou
bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu
nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je
přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle
kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, základ daně je
nula.

(12) Základem daně při prodeji platných československých
poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než
je jejich nominální hodnota, nebo cena podle poštovního sazebníku,
je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního
sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou
prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena
podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji
cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena,
která neobsahuje daň.

(13) Při stanovení základu daně u stálé provozovny plátce se
sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nemůže být základ daně nižší,
než jaký by stanovil za totéž nebo obdobné zdanitelné plnění
plátce se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky.13a)

(14) Plátce, který nakoupil služby od jiného plátce, uplatnil
nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby úhradu
od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň
minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby daně.
V případě, že plátce nakoupí služby od osoby, která není plátcem,
a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, je povinen
uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny a ve výši platné sazby
daně. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daňové
povinnosti podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných
osob, je oprávněn neuplatnit za tyto služby daň pouze tehdy,
jestliže použije cenu obvyklou.

(9) Základem daně při prodeji světově obchodovatelných slitků
zlata, zlatých mincí, včetně platných zlatých mincí s uvedenou
nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za
cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou
bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno.
Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi
světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je
prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší, než bylo nakoupeno,
základ daně je nula.

(10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro
sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální
hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální
hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní
bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za
kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je
jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet
jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného
Českou národní bankou, základ daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných českých poštovních
cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich
nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl
mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku
a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za
ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle
poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin,
jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která
neobsahuje daň.

(12) Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii,
teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet
daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii,
teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato
zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez
daně, případně ve výši stanovené cenovými předpisy, pokud se jedná
o cenu za zdanitelné plnění podléhající cenové regulaci, a ve výši
platné sazby daně. Plátce, který neuplatnil nárok na odpočet daně,
není povinen uplatnit daň v případě, že požaduje za tyto služby,
elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob
maximálně ve výši pořizovací ceny. V případě, že plátce nakoupí
služby osvobozené od daně podle § 25 a požaduje za tyto služby
úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle
§ 25 pouze tehdy, jestliže plátce použije maximálně pořizovací
cenu.

(13) Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za
zdanitelné plnění.

najatá movitá věc vrací pronajimateli. Tento postup se neuplatní,
pokud bude vrácený předmět bezprostředně prodán nebo se
bezprostředně stane předmětem nové smlouvy o finančním pronájmu s
následnou koupí najaté věci. V tomto případě základem daně je
vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené
podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí
najaté věci.

(14) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od
osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném
stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi
prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo
nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické
zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte
podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je
nula. Tento postup se uplatní také
a) při dodání ojetých osobních automobilů pořízených od plátců za
účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu,
b) v případech, kdy plátce prodá osobní automobil, při jehož koupi
neuplatnil nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, za cenu,
která převýší vstupní cenu,5c)
c) při prodeji osobního automobilu pořízeného formou finančního
pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud prodejní cena
převyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl
pořízen, a při prodeji osobního automobilu pořízeného od osoby,
která není plátcem, pokud prodejní cena převyšuje vstupní
cenu.

(15) Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je
povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu.
Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně
v úrovni ceny obvyklé. Instalací se přitom rozumí zapojení zboží
na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž
se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

(16) Základem daně u zprostředkování služeb zařazených podle
zvláštního předpisu13) do třídy SKP 63.30.11 - služby spojené
s organizací turistických zájezdů, je přirážka za zprostředkování
stanovená v den vzniku povinnosti uplatnit daň na výstupu.
Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15.

(17) V případě použití motorového vozidla, u kterého byl
uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno
za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož
výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně
podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně
zjištěná podle zvláštního předpisu3b) po technickém zhodnocení.

(18) Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která
je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním
jako součást stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro
zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná
plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží
minimálně v úrovni ceny zjištěné podle zvláštního předpisu.10a)

(19) Plátce, který dodává osobní automobily formou smlouvy
o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, je povinen
rozdělit základ daně na vstupní cenu bez daně a přirážku nad
úroveň vstupní ceny automobilu bez daně.

(20) V případě zrušení smlouvy o finančním pronájmu
s následnou koupí najaté věci před uplynutím sjednané lhůty
a uzavření další smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí
najaté věci u vráceného osobního automobilu je základem daně
původní vstupní cena osobního automobilu bez daně snížená o podíl
z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu
s následnou koupí najaté věci a přirážka nad úroveň vstupní ceny
bez daně.
------------------------------------------------------------------
3b) § 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
5c) § 29 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
10a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
11) Zákon ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.
13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993
k zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93
-3010, částka 69/1993 Sb.
kteří byli plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního
plnění.

(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně
a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
b) při snížení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích
a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,
c) při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci
sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci
kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za
následek snížení daňové povinnosti.

(2) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně
a) při zvýšení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích
a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,
b) při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci
sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci
kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za
následek zvýšení daňové povinnosti.

(3) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za
samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím
období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavců 1 a 2
provedena.

(4) Opravu základu daně a výše daně podle odstavců 1 až 3
provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo vrubopis podle
§ 13 nebo v případě opravy podle odstavce 1 písm. c) a odstavce
2 písm. b) doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle
§ 12 odst. 5 s výjimkou písmen c) a g), a který obsahuje důvod
opravy.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahuje pouze na plátce,
který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního
plnění.

§ 15a


Oprava sazby daně a výše daně

(1) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil
zdanitelné plnění a zároveň vystavil daňový doklad, přičemž
u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil
a) sníženou sazbu a měla být uplatněna základní sazba,
b) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být
uplatněna snížená sazba,
c) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být
uplatněna základní sazba,
d) sníženou sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle
§ 25, 46 nebo § 47,
e) základní sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle
§ 25, 46 nebo § 47,
a snížil tím svou daňovou povinnost, je povinen předložit
samostatné dodatečné daňové přiznání.

(2) Opravu podle odstavce 1 může plátce provést tak, že
vystaví opravný daňový doklad, který bude obsahovat údaje
stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a dále:
a) pořadové číslo původně vystaveného daňového dokladu, ve kterém
plátce použil nesprávnou sazbu daně, popřípadě neoprávněně
uplatnil osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,
b) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným
znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným
znaménkem,
c) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou
sazbu daně a výši daně zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru,
popřípadě uvedenou i v haléřích.
Opravný daňový doklad nelze vystavit po uplynutí tří let od konce
zdaňovacího období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(3) Do dodatečného daňového přiznání uvede plátce původní
základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu
zdanitelného plnění osvobozeného podle § 25 tohoto zákona, uvede
i výši daně na výstupu s nesprávnou sníženou sazbou se záporným
znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se
nejedná o zdanitelné plnění osvobozené podle § 25 tohoto zákona,
uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou
základní nebo sníženou sazbou.

(4) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil
zdanitelné plnění, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně
uplatnil
a) základní sazbu a měla být uplatněna snížená sazba,
b) základní sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle
§ 25, 46 nebo § 47,
c) sníženou sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle
§ 25, 46 nebo § 47,
d) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 tohoto zákona
a měla být uplatněna základní sazba,
e) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 tohoto zákona
a měla být uplatněna snížená sazba,
a zvýšil tím svou daňovou povinnost, nelze opravu provést.

HLAVA V
Sazby a výpočet daně

§ 16

Sazby daně

součástí tohoto zákona, je sazba daně 23 %. Pokud plátce poskytuje
v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v
příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené,
uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění sazba daně ve výši
23 %.

(5) Sazba daně u staveb včetně stavebních objektů zařazených
podle zvláštního předpisu 14) do příslušných oborů je 5 %.

(6) Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou
pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc
vrací pronajimateli, kde je sazba daně 23 %. Při pronájmu a
půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na
odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatní sazba daně ve výši
5 %.

(7) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté
věci se ze vstupní ceny uplatní stejná sazba jako u zboží nebo
nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.

(8) Sazba daně u pronájmu nemovitostí včetně částí staveb,
bytů a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený
od daňové povinnosti podle § 30, je 5 %. Sazba daně 5 % se uplatní
(1) U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného
v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona,
a u tepelné energie, která se zařazuje do podpoložek celního
sazebníku podle nosičů, se uplatňuje snížená sazba.

(2) Pro správné zatřídění zboží do číselného kódu podle
přílohy č. 1 a přílohy č. 3 k tomuto zákonu je rozhodná informace
celních orgánů o sazebním zařazení zboží.

(3) U peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových
nálepek13a) se uplatňuje snížená sazba. U peněz uvedených v § 2a
odst. 2 písm. b) se uplatňuje základní sazba.

(4) U služeb se uplatňuje snížená sazba. U služeb a prací
výrobní povahy13) uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou
součástí tohoto zákona, se uplatňuje základní sazba, pokud tento
zákon nestanoví jinak. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného
plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak
i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se
u poskytovaného zdanitelného plnění základní sazba. U služeb
poskytovaných podle smlouvy mandátní14) se uplatní sazba daně
platná pro zdanitelné plnění, které je na základě mandátní smlouvy
uskutečňováno. U služeb poskytovaných podle smlouvy
komisionářské,14a) smlouvy o zprostředkování14b) a smlouvy
o obchodním zastoupení14c) se uplatňuje základní sazba.

(5) U nedokončených staveb a staveb včetně stavebních objektů
a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu13) do
oddílů 45 a 46 (klasifikace stavebních děl) se uplatňuje snížená
sazba, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6) U pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá
movitá věc vrací pronajímateli, se uplatňuje základní sazba. Při
pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn
nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatňuje snížená
sazba.

(7) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté
věci se uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které
jsou předmětem této smlouvy.

(8) U přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv
o finančním pronájmu osobních automobilů s následnou koupí najaté
věci se uplatní snížená sazba.

(9) U pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů
a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený od
daně podle § 30, se uplatní snížená sazba. Snížená sazba se
uplatní u krátkodobého pronájmu nemovitostí včetně částí staveb,
bytů a nebytových prostor. Krátkodobým pronájmem se pro účely
tohoto zákona rozumí pronájem včetně vnitřního vybavení nejdéle na
48 hodin nepřetržitě. Snížená sazba se uplatní i u pronájmu
elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů, měřičů tepla a ostatních
obdobných trvale zabudovaných měřicích zařízení, pokud tento zákon
nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993
k zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93
-3010, částka 69/1993 Sb.
13a) § 40a a násl. zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
14) § 566 až 576 obchodního zákoníku.
14a) § 577 až 590 obchodního zákoníku.
14b) § 642 až 651 obchodního zákoníku.
14c) § 652 až 672 obchodního zákoníku.

§ 17

Výpočet daně

(1) Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a koeficientu,
který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně
a ve jmenovateli číslo 100, pokud je základem daně cena, která
neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru
nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto
zákona dopočte jako součet ceny bez daně a vypočtené daně po
případném zaokrouhlení.

(3) Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně
a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je
příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100
a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně.
Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa.
Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede
v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako
rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně po případném
zaokrouhlení.

(4) Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor
předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí
různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává
zboží podstatný charakter. Souborem předmětů se rozumí výrobky z
různých smíšených materiálů nebo spojené z různých částí, jakož i
soubory výrobků pro drobný prodej.

(5) Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se
daň vypočte podle odstavce 3.

(6) Při výpočtu daně u služeb nakoupených a poskytovaných v
souvislosti s kompletací služeb cestovního ruchu může plátce
postupovat takto:
a) služby pořízené od plátců za ceny včetně daně a služby pořízené
ze zahraničí při prodeji již nezdaňuje, nemá však nárok na
odpočet daně podle § 19,
b) u služeb, které plátce sám poskytuje, a u služeb nakoupených od
osob, které nejsou plátci, uplatňuje daň ve výši platné sazby.
Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v
nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na
výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou
požádat příslušný finanční orgán o stanovení individuálního
způsobu stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán je povinen
stanovit plátci na základě konkrétních podmínek vedení záznamní
povinnosti ve smyslu § 11 a zvláštního předpisu 8a) a individuální
způsob stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán zároveň určí
plátci i dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje.
------------------------------------------------------------------
8a) § 39 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.

HLAVA VI
Odpočet daně

§ 19

Nárok na odpočet daně

stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo
převedená a využitá práva (dále jen "přijatá zdanitelná plnění")
použije pro svá zdanitelná plnění za podmínek stanovených zákonem.

(2) Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, ve
kterém daň na vstupu zaúčtoval, nebo v prvním zdaňovacím období po
datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.

(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží
oprávněnost svého nároku na odpočet daně daňovým dokladem nebo
pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro svá zdanitelná plnění
osvobozená od daňové povinnosti podle § 25.

(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud jím přijatá
zdanitelná plnění uskutečněná jiným plátcem použije k dosažení
obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo
výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon
nestanoví jinak.

(2) Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem
zaúčtovaným podle zvláštního předpisu,16a) případně evidovaným
podle § 11 u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou, který má
všechny tímto zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven
plátcem daně. V případě, že doklad neobsahuje všechny náležitosti
daňového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvláštního
předpisu.16d) Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém
přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné
plnění. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let
od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné
plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých
zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, které nelze podle
zvláštního předpisu16b) uznat za výdaje vynaložené k dosažení,
zajištění a udržení příjmů. Vyloučení daně z nároku na odpočet
musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu
daně podle § 20.

(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního
automobilu, a to i formou koupě najaté věci ze vstupní ceny, při
technickém zhodnocení 16c) osobního automobilu a při nákupu
vratných lahví. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být
v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně
podle § 20.

(5) Plátce má nárok na odpočet daně z přirážky nad úroveň
vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobního
automobilu s následnou koupí najaté věci.

(6) Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za
účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu
s následnou koupí najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem.
Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů
a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem.
Pokud je osobní automobil nakoupený za účelem dalšího prodeje,
a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci,
použit v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle
odstavce 4, nárok na odpočet daně zaniká.

prodejní cena převyšuje tuto cenu, prodej dani podléhá a základ
daně se stanoví podle § 14 odst. 14. Výše uvedený postup se
nevztahuje na plátce, kteří nakupují ojeté osobní automobily za
účelem dalšího prodeje. Tito plátci jsou povinni uplatňovat daň
podle ustanovení § 14 odst. 14. Prodá-li plátce vratné lahve, při
jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, tento
prodej dani nepodléhá.

(7) Při použití služebního osobního automobilu pro osobní
potřebu nemá plátce nárok na odpočet daně u pohonných hmot
určených pro osobní potřebu. Pokud již u těchto pohonných hmot
nárok na odpočet uplatnil, je povinen vystavit doklad o použití
a uplatnit daň na výstupu.

(8) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých
zdanitelných plnění použitých k dosažení příjmů nebo výnosů
z pronájmu nemovitosti nebo její části včetně bytu, která není
součástí obchodního majetku plátce, jakož i u všech přijatých
zdanitelných plnění, která se nevztahují k podnikání
a k obchodnímu majetku. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí
být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně
podle § 20.

(9) V případě, že plátce používá pro dosažení obratu za svá
zdanitelná plnění majetek, který mu slouží zároveň i pro osobní
potřebu, má nárok na odpočet daně v poměrné části, a to pouze do
poměru, v jakém uplatňuje odpisy pro účely daně z příjmu.

(10) Při použití soukromého motorového vozidla pro služební
účely nelze uplatnit nárok na odpočet daně při pořízení pohonných
hmot.
------------------------------------------------------------------
16a) § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.
16b) § 25 odst. 1 písm. t) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
16c) § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
16d) § 31 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

§ 20

Způsob uplatnění odpočtu

celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období
a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli
je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok
na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za
všechna zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně a za
zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona s výjimkou
osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2. Do
jmenovatele se dále uvádí plnění podle odstavce 3. Vypočtený
koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa.

(2) Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítává cena
bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, který je osvobozen
od daně podle § 35, cena bez daně za převod staveb, částí staveb,
bytů a nebytových prostor, který je osvobozen od daně podle § 30,
a cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolků,
který je osvobozen od daně podle § 26 písm. c).

(1) Má-li plátce příjmy nebo výnosy nejen za svá uskutečněná
zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za
zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, u nichž nárok na
odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně,
pokud zákon nestanoví jinak. Poměrná část odpočtu daně se určí
jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období
a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli
je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž
vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez
daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet
daně a za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona
s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci
2. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa.
Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle
§ 25, s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených
v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za všechna
zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně je nulový nebo
záporný, potom je koeficient nula.

(2) Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítává cena
bez daně při převodu cenných papírů, který je osvobozen od daně
podle § 28 odst. 2 písm. b), cena bez daně při prodeji podniku
nebo jeho části, který je osvobozen od daně podle § 35, cena bez
daně za převod staveb, části staveb, bytů a nebytových prostor,
který je osvobozen od daně podle § 30, cena bez daně při prodeji
platných poštovních cenin a kolkových známek, který je osvobozen
od daně podle § 26 písm. e), a příjem provozovatelů loterií
a jiných podobných her, který je osvobozen podle § 34. Do součtu
jmenovatele koeficientu se nezapočítávají příjmy nebo výnosy za
plnění, která nejsou zdanitelná.

(3) U plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem
podnikání, se do součtu ve jmenovateli koeficientu započítávají
i dotace, příspěvky včetně členských příspěvků, popřípadě jiné
prostředky ze státního nebo místních rozpočtů.

(4) Plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet daně za příslušné
zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1
až 3 nižší než 0,05 včetně.

(5) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna
přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je
koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 3 vyšší než 0,95 včetně.

(6) Po skončení kalendářního roku provede plátce způsobem
stanoveným v odstavcích 1 až 5 vypořádání nároku na odpočet, které
uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto
kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi
vypočteným nárokem na odpočet z údajů za celý rok a součtem
uplatněných nároků na odpočet za jednotlivá zdaňovací období roku.
Vypočtený nárok na odpočet je součtem daně na vstupu za celý rok
vynásobený ročním koeficientem, který je vypočten z údajů
uskutečněných zdanitelných plnění za celý rok. Stejným způsobem
provede plátce vypořádání i v případě, že v průběhu kalendářního
roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období
od 1. ledna roku předcházejícího do data uvedeného na rozhodnutí
o zrušení registrace plátce. Vypořádání se neprovádí v případech,
kdy plátce nebo právní nástupce není povinen odvést daň podle
§ 5 odst. 6 a 9.

(7) Opravu vypořádání provede plátce při opravě uskutečněných
zdanitelných plnění za zdaňovací období tří předcházejících
kalendářních roků. Při propočtu opravy vypořádání použije vždy
nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav
vztahujících se k opravovanému roku a tuto opravu vypořádání
provede k opravovanému zdaňovacímu období. U jiných roků použije
poslední vypočtený koeficient roku, kterého se oprava týká.

(8) Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,17) má nárok
na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která
jsou předmětem prodeje a u nichž do uskutečnění prodeje ještě
nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž
nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.
------------------------------------------------------------------
*) podle čl. II odst. 2 zákona č. 133/1995 Sb. se podle § 20
odst. 6 postupuje i při vypořádání zdaňovacího období roku
1995.
období, ve kterém obdržel plátce daňový dobropis nebo vrubopis
související s opravou základu daně.

(2) Plátce má nárok na odpočet daně v tom zdaňovacím období,
ve kterém obdržel opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2.

(3) Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud
jej nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým
vrubopisem.

(4) Odpočet daně stanovený podle odstavců 1 a 2 podléhá dále
§ 20.

§ 22


zrušen

zrušen

zrušen

Osvobození od daně

§ 25


Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za
podmínek stanovených v § 26 až 35:
a) poštovní služby (§ 26),
b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 27),
c) finanční činnosti (§ 28),
d) pojišťovnictví (§ 29),
e) převod staveb a pronájem pozemků a staveb (§ 30),
f) výchova a vzdělávání (§ 31),
g) zdravotnické služby a zboží (§ 32),
h) sociální pomoc (§ 33),
i) loterie a jiné podobné hry (§ 34),
j) prodej podniku (§ 35).

(2) Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná
subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,
v rámci hlavní činnosti (§ 35a).

(3) Má-li plátce příjmy a výnosy za zdanitelná plnění
osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění
nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví
jinak.

§ 26

Poštovní služby

Od daně jsou osvobozeny tyto poštovní služby:
a) doprava poštovních zásilek,18)
b) vybírání rozhlasových a televizních poplatků,19)
c) obstaravatelské činnosti pošty spočívající v dodávání důchodů
a vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,
d) ostatní obstaravatelské činnosti pošty,
e) vydávání a prodej platných českých poštovních cenin a kolkových
známek za nominální hodnotu.
------------------------------------------------------------------
18) § 1 vládního nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí
poštovní zákon.
19) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních
poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.

§ 27

Rozhlasové a televizní vysílání

Od daně je osvobozeno rozhlasové a televizní vysílání
prováděné provozovateli ze zákona,21) s výjimkou vysílání reklam
a sponzorovaných pořadů, případně jejich částí.
------------------------------------------------------------------
21) § 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a
televizního vysílání.

§ 28

Finanční činnosti

prostředky (finanční makléřství),
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,
l) směnárenská činnost,
m) operace týkající se peněz,
(1) Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:
a) zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými
prostředky (finanční makléřství),
b) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,
c) směnárenská činnost,
d) operace týkající se peněz,
e) dodání zlata22) České národní bance
bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

(2) Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:
a) poskytování úvěrů,
b) převod cenných papírů s výjimkou převodu uskutečněného
obchodníkem s cennými papíry podle zvláštního předpisu,22a)
c) platební styk a zúčtování,
d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet,
cestovních šeků,
e) poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,23)
f) otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,24)
g) obstarávání inkasa,25)
h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:
1. s devizovými hodnotami,
2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options)
včetně kursových a úrokových obchodů,
3. s převoditelnými cennými papíry, s výjimkou převodu cenných
papírů podle písmene b),
i) prodej pohledávek nakoupených od jiných subjektů,
j) zprostředkování spoření,
k) správa investičních fondů investiční společností podle
zvláštního předpisu,25c)
uskutečňované finančními institucemi.

(3) Finanční činnosti uvedené v odstavci 2 uskutečňované
subjekty, které nejsou finančními institucemi, nejsou považovány
za zdanitelné plnění.

(4) Finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumí
a) banky,
b) pojišťovny,
c) investiční společnosti a investiční fondy,
d) obchodníci s cennými papíry,
e) penzijní fondy podle zvláštního předpisu,26)
f) Fond pojištění vkladů.

(5) Za finanční instituce se v běžném kalendářním roce
považují i subjekty, jejichž výnosy, popřípadě příjmy za finanční
činnosti překročí 20 % z jejich celkových výnosů, popřípadě příjmů
v běžném kalendářním roce s výjimkou výnosů, popřípadě příjmů
z prodeje odpisovaného hmotného i nehmotného majetku. Tito plátci
jsou povinni vypořádat nárok na odpočet podle § 20 odst. 6.
------------------------------------------------------------------
22) § 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.
23) § 313 obchodního zákoníku.
24) § 682 obchodního zákoníku.
25) § 692 obchodního zákoníku.
25c) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech
a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním
příspěvkem.
22a) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech,
ve znění pozdějších předpisů.

§ 29


Pojišťovací činnosti

Pojišťovacími činnostmi 25a) se pro účely tohoto zákona
rozumí
a) činnost pojišťoven při
1. pojištění včetně jeho sjednávání,
2. správě pojištění,
3. poskytování plnění z pojistných událostí,
4. zprostředkování pojištění,
5. zajišťování, tj. dělení rizik vzniklých v souvislosti s
provozováním pojištění,
6. činnosti sloužící podpoře a rozvoji pojišťovnictví a
zajištění splnitelnosti závazků,
7. činnosti zaměřené na předcházení škodám (zábrana škod),
b) činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění,25b)
c) penzijní připojištění se státním příspěvkem,
d) zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem.

------------------------------------------------------------------
25a) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění
pozdějších předpisů.
25b) § 8 zákona ČNR č. 185/1991 Sb.
(1) Převod staveb a částí staveb, bytů a nebytových prostor
s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou
let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daně.

(2) Převod staveb, částí staveb, bytů a nebytových prostor na
základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci
je osvobozen od daně s výjimkou uzavření smlouvy do dvou let po
nabytí nebo kolaudaci stavby.

(3) Pronájem pozemků, staveb a částí staveb, včetně pronájmu
bytů a nebytových prostor, pronájem bezpečnostních schránek
a pronájem trvale instalovaných měřicích zařízení podle § 16 odst.
9 pronajímaných vlastníkem bytů nebo nebytových prostor jako
součást zařízení bytů nebo nebytových prostor je osvobozen od
daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý pronájem podle § 16
odst. 9.

(4) Plátce se může rozhodnout, že pronájem bude dani
podléhat, pokud se jedná o pronájem pozemků, staveb, částí staveb,
bytů nebo nebytových prostor jiným plátcům pro účely podnikání.
Zdaňování pronájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu
orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy.
a) výchovná a vzdělávací činnost zařazená podle zvláštního
předpisu13) do oddílu SKP 80 (školské výkony a služby)
poskytovaná v základních školách, základních uměleckých
školách, učilištích, středních odborných učilištích
a střediscích a pracovištích praktického vyučování, gymnáziích,
středních odborných školách a speciálních školách,28) vysokých
školách29) a předškolních zařízeních a školských zařízeních,30)
b) činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná
pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.31)

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb
uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami
uvedenými v odstavci 1.
------------------------------------------------------------------
13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k
zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93 - 3010,
částka 69/1993 Sb.
(1) Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené
podle zvláštního předpisu13) do pododdílu SKP 85.1 (zdravotní
péče), poskytované oprávněnými subjekty33) a vymezené zvláštními
předpisy.34)

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty
v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno
dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití,
lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též
dodání stomatologických výrobků stomatologickými laboratořemi
včetně oprav tohoto zboží, zařazených podle zvláštního
předpisu13) do třídy SKP 33.10.92 (opravy a údržba lékařského
a chirurgického zařízení).

(3) Od daně je osvobozen výdej léčiv34a) a prostředků
zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského
předpisu oprávněnými subjekty.

(4) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle
zvláštních předpisů.35)
------------------------------------------------------------------
13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k
zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93 - 3010,
částka 69/1993 Sb.
34a) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb.,
o závaznosti Československého lékopisu, ve znění pozdějších
předpisů.
35) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

§ 33

Sociální pomoc

Od daně jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené podle
zvláštního předpisu13) do pododdílu SKP 85.3 (sociální péče),
poskytované podle zvláštního předpisu37) bez ohledu na to, kdo je
poskytuje.
------------------------------------------------------------------
13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k
zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93 - 3010,
částka 69/1993 Sb.

§ 34

Loterie a jiné podobné hry

Od daně je osvobozeno provozování loterií a
jiných podobných her,38) s výjimkou služeb souvisejících s jejich
provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.
------------------------------------------------------------------
38) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných
hrách.

§ 35

Prodej podniku

Od daně je osvobozen prodej podniku nebo jeho
části39) plátci, a to i na základě smlouvy o finančním pronájmu s
následnou koupí najaté věci.
------------------------------------------------------------------
39) § 476 obchodního zákoníku.

§ 35a


Zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti
subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny
za účelem podnikání

Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná v rámci
hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za
účelem podnikání. Od daně není osvobozen u Státního fondu tržní
regulace v zemědělství39a) prodej zemědělských a potravinářských
výrobků a u Správy státních hmotných rezerv39b) prodej státních
hmotných rezerv.
------------------------------------------------------------------
39a) Zákon ČNR č. 472/1992 Sb, ve znění pozdějších předpisů.
39b) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných
rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb.


ČÁST TŘETÍ
Zdaňovací období a správa daně v tuzemsku

§ 36

Zdaňovací období

počínaje prvním měsícem po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Svým
rozhodnutím je vázán nejméně do konce kalendářního roku.

(5) Po registraci osob za plátce je jejich prvním zdaňovacím
obdobím
a) podle odstavce 1 kalendářní měsíc, ve kterém nabylo účinnosti
osvědčení o registraci plátce,
b) podle odstavce 2 kalendářní čtvrtletí, ve kterém nabylo
účinnosti osvědčení o registraci plátce.

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat
plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč.

(2) Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl
10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce,
jehož obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 2 000 000 Kč,
si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu
oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do
přihlášky k registraci.

(3) Není-li znám obrat za předcházející kalendářní rok,
vychází se pro stanovení zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo
2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.

(4) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo
kalendářní čtvrtletí, v němž nabyde účinnosti registrace plátce
vyznačená v osvědčení o registraci.

(5) Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní anebo
ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku
následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit
finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna
příslušného kalendářního roku.

§ 37


Daňové přiznání a splatnost daně

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období
podat daňové přiznání,40) a to i v případě, že mu nevznikla daňová
povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání
daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43,
u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,40b)
a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve
lhůtě stanovené v § 48.
------------------------------------------------------------------
40) § 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
40b) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 37a


Vracení nadměrného odpočtu

(1) Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu
vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od
vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní,
vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na
základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle
zvláštního předpisu.40a)

(2) Vznikne-li v důsledku uplatnění nadměrného odpočtu daňový
nedoplatek, počítá se penále 40e) od počátku běhu lhůty podle
odstavce 1. Toto penále se neuplatní do doby vrácení nadměrného
odpočtu.

(3) Za den vzniku přeplatku v důsledku nadměrného odpočtu se
považuje den vyměření.
------------------------------------------------------------------
40a) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
40e) § 63 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

§ 38


zrušen

Dodatečné daňové přiznání

(1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly
oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího
období.

(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit
v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.

(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou
povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě
stanovené zvláštním předpisem.40c)

(4) Plátce, který postupuje podle § 20, v případě opravy
uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně
s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím
všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období.
V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací
období roku již vypořádaného se pro opravu odpočtu použije nově
vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav za příslušný
rok. Současně s předkládanou opravou je plátce povinen provést
opravu vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7
a předložit v jednom dodatečném daňovém přiznání. K opravovanému
zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří.
------------------------------------------------------------------
40c) § 47 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

§ 39


Zrušení registrace

(1) Žádá-li plátce o zrušení registrace, je povinen prokázat,
že důvody pro zrušení registrace uvedené v § 5 existují.

(2) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud
tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě
následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své
povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

(3) V případě osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za
účelem podnikání, může správce daně zrušit registraci plátce,
pokud v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců jeho
obrat nepřesáhne částku 750 000 Kč.

(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný
účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní
moci rozhodnutí o zrušení registrace.

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

(1) Pokud plátce zahrnul daň na výstupu nesprávně do daňového
přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla
tato povinnost podle § 10, nebo zahrnul daň na vstupu do daňového
přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikl
nárok na odpočet daně, správce daně daň za toto zdaňovací období
dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce uplatnil nárok na odpočet daně a zahrnul jej
do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém
mohl tento nárok uplatnit podle § 19, nebo pokud plátce zahrnul
daň na výstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období,
než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, správce daně
daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu
penále ve výši 0,1 % z částky odpovídající dříve uplatněnému
odpočtu daně nebo později uplatněné dani na výstupu za každý den,
po který nebyla splněna jeho daňová povinnost vůči státnímu
rozpočtu.
zrušen

(1) Dani podléhá dovezené zboží a české zboží,44a) které je
plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném
celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým
vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska. Daň
u českého zboží vyměří a vybere orgán celní správy, jako by se
jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku
celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný
režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.

(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud
dovážené zboží použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění,
případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou
zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok na odpočet
daně při dovozu zboží uplatňuje plátce nejdříve v daňovém přiznání
za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do
příslušného režimu, má-li daňový doklad. Nárok na odpočet daně při
dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje
plátce, je-li režim dočasného použití ukončen a má daňový doklad.
Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let od konce
zdaňovacího období, v němž došlo k propuštění zboží do příslušného
režimu. Nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů
uplatňuje plátce podle § 19 a 20 tohoto zákona s výjimkou
dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného
použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do
zahraničí, kdy plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně.

(4) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění
zboží do volného oběhu41) nebo ukončení režimu dočasného
použití42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.42)
Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle
§ 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění
zboží do volného oběhu.

(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj
vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev
a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány
a mateřské mléko. U vráceného českého zboží přizná celní úřad
nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží
vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je
osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí.

(6) Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého
zástupce47a) je tento zástupce povinen vyměřenou daň přeúčtovat
zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo
příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý
zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která
má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí
obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním
předpisem47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.

(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem
podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem
rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu41) nebo rozhodnutí
o ukončení režimu dočasného použití42a) vydané na tiskopisu
písemného celního prohlášení.42)

(8) Při dovozu zboží, které zařazením patří do různých
podpoložek celního sazebníku a u kterého se uplatní jednotná celní
sazba,47d) použije se základní sazba, pokud alespoň jeden druh
zboží této sazbě daně podléhá.

(9) Pokud dojde k vrácení nebo doměření a vybrání daně
z důvodu nových skutkových okolností, než které vedly k jejímu
vyměření nebo vybrání,47e) bude daň vrácena nebo doměřena
a vybrána celním úřadem. Vrácení nebo doměření a vybrání daně bude
vyznačeno celním úřadem na původním daňovém dokladu a plátce daně
je povinen provést opravu odpočtu daně způsobem stanoveným v § 21.
------------------------------------------------------------------
41) § 128 až 132 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.
42) § 104 až 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
42a) § 187 až 196 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
44a) § 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
45) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č.
69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a
pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.
47a) § 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
47d) § 1 vyhlášky č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb.
47e) § 285 až 288 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
47f) Příloha č. 7 k vyhlášce Ministerstva financí č. 92/1993 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 je
součet
a) základu pro vyměření cla,
b) cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,
c) příslušné spotřební daně.

(2) Základem daně u českého zboží, které je po umístění ve
svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, kde zboží
prošlo zpracovatelskými operacemi,47b) vráceno zpět do tuzemska,
je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, jako by se
jednalo o propuštění zušlechtěného zboží do volného oběhu.

(3) U zboží propuštěného do režimu volného oběhu se daň
vypočítá jako součin základu daně podle odstavce 1 a koeficientu,
který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně
a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé
koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu
pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným
s výpočtem cla.47c)

(4) U zboží propuštěného do režimu dočasného použití činí
částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během
kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 %
z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby
v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno
do volného oběhu. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která
by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného
oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.

(5) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu
volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při
propuštění zboží do režimu volného oběhu.

(6) U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

(7) Dovoz osobního automobilu provozovaného v zahraničí před
jeho dovozem do České republiky je považován pro účely tohoto
zákona za dovoz nového osobního automobilu.
------------------------------------------------------------------
47b) § 164 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
47c) § 203 a násl. zákona č. 13/1993 Sb.

§ 45

Vývoz zboží

(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen
od povinnosti uplatnit daň na výstupu.

(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li
zboží propuštěno do režimu vývozu,48a) do režimu pasivního
zušlechťovacího styku,42) vystoupilo do zahraničí a na daňovém
dokladu je potvrzen celním úřadem jeho výstup z tuzemska nebo
umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného
celního pásma.

(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí
o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího
styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení42) nebo
rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydaném na
tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením
umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního
skladu.

(4) Při vývozu zboží uskutečňovaném prostřednictvím nepřímého
zástupce47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na
výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím
ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do
zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový
doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu
uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení
stanovený zvláštním předpisem47f) a musí být doložen smlouvou
o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým
zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem
rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise
písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem
samostatně na každou zastoupenou osobu.

(5) Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět
vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku
v systému navracení.

42) § 104 a 105 zákona č. 13/1993 Sb.
47a) § 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
47f) § 124 až 126 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
48a) § 214 až 216 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.


Vracení daně

§ 45a

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí osobou požívající výsad
a imunit48) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána, (dále jen "osoba požívající výsad a imunit")
a) diplomatická mise a konzulární úřad akreditované pro Českou
republiku jako orgány cizích států,
b) zvláštní mise,
c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
d) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické
mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro
Českou republiku, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,
e) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý
pobyt, není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen
k výkonu svých úředních funkcí v České republice,
f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), pokud
dosáhl věku 15 let, není občanem České republiky a je
registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Osobě požívající výsad a imunit se vrací daň zaplacená
v cenách zboží a služeb (dále jen "zaplacená daň"). Zaplacená daň
se vrací maximálně do výše
a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) 3 000 000 Kč,
b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) 500 000 Kč,
c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d) až f) 100 000 Kč.

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na
vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového
poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká nejdříve ve
zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, a zaniká
uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který
následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení
zaplacené daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se
prokazuje daňovým dokladem podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo
dokladem o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem.
Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující
zdanitelné plnění povinen uvést
a) své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,
b) své daňové identifikační číslo,
c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
d) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
e) sazbu daně,
f) výši daně.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající
výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává
příslušnému finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem
financí. Daňové přiznání se podává nejdříve první den po skončení
zdaňovacího období a nejpozději uplynutím posledního dne prvního
měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve
kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba
požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok
na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období
nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit
uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob
požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e)
a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního
orgánu pro podání daňového přiznání osob požívajících výsad
a imunit stanoví takto:
a) diplomatické a zvláštní mise a konzulární úřady, které mají
sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu
orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,
b) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy orgánů
uvedených v písmenu a), včetně jejich rodinných příslušníků
podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému
podle sídla orgánů uvedených v písmenu a),
c) mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podávají
daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle
jejich sídla v České republice,
d) úředníci mezinárodní organizace uvedení v odstavci 1 písm. d)
včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání
finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště
v České republice,
e) diplomatické a konzulární úřady, které nemají sídlo v České
republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu
1,
f) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy orgánů
uvedených v písmenu e), včetně jejich rodinných příslušníků
podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek,
vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do 30 dnů ode
dne následujícího po jejím vyměření.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním
úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto
diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím
státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, které podle
odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené
daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho
státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí
a konzulárních úřadů, nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí
potvrdí zajištění principu vzájemnosti v předloženém daňovém
přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající
výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a e).
------------------------------------------------------------------
48) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o
Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra
zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a
imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška
ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o
konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č.
40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra
zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé
republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených
národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených
národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení
Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a
o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších
institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

§ 45b

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě
na její žádost povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně
v prodejnách Duty/tax free fyzické osobě při přestupu státních
hranic České republiky, v tranzitním prostoru mezinárodních
letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení
k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel
zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej zboží za
ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště žadatele,
b) daňové identifikační číslo žadatele,
c) osvědčení o registraci k dani z přidané hodnoty,
d) označení místa, kde se prodejna nachází,
e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na
silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru
mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu
zboží do zahraničí,
f) souhlas správy letišť s umístěním prodejny v tranzitním
prostoru mezinárodních letišť,
g) souhlas správy letišť s prodejem zboží na palubách letadel
zahraničních linek.

(3) Ministerstvo financí může udělit povolení za podmínky, že
a) žadatel je registrován jako plátce daně,
b) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny
na silničních celních přechodech,
c) je vydán souhlas správy letišť s umístěním prodejny
v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo prodejem zboží
na palubách letadel zahraničních linek.

(4) Prodej zboží za ceny bez daně se uskutečňuje pouze osobám
při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách Duty/tax
free na silničních celních přechodech prodávající prodá zboží za
ceny bez daně po předložení platného cestovního dokladu,
v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru českých
mezinárodních letišť prodávající prodá zboží za ceny bez daně po
předložení platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy zboží
prodávaného za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí udělené povolení odejme
a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,
b) v případě, že právnická nebo fyzická osoba neplní podmínky
uvedené v povolení.

(7) Na zboží umístěné v prodejnách Duty/tax free se pohlíží
jako na zboží vyvezené.48a) Zboží nakoupené v prodejně Duty/tax
free, které je cestujícím dováženo zpět do tuzemska, podléhá dani
při dovozu, pokud se na něj nevztahuje osvobození od cla.48c)
------------------------------------------------------------------
48a) § 214 až 216 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.
48c) § 50 až 52 vyhlášky Ministerstva financí č. 93/1993 Sb.,
o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění pozdějších
předpisů.

§ 45c

(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční
pomoci, kterou je Česká republika vázána, ustanovení, že
zahraniční pomoc bude osvobozena od daně nebo že z prostředků
zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou
daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen "vrácení
daně").

(2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1,
uplatní nárok podáním žádosti, která musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo, popř. jméno, příjmení a bydliště
žadatele,
b) daňové identifikační číslo, případně rodné číslo žadatele,
c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o nákupu
zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem,
d) doklad o zaplacení daně,
e) potvrzení vydané Ministerstvem financí, případně subjektem,
který má oprávnění Ministerstva financí, o zařazení nakoupeného
zboží nebo poskytnuté služby v rámci nenávratné zahraniční
pomoci a o původu finančních prostředků.
V žádosti, kterou podává zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku
sídlo ani bydliště, (dále jen "zahraniční osoba"), nemusí být
uvedeno daňové identifikační číslo, případně rodné číslo.

(3) Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce
poskytující zdanitelné plnění povinen uvést
a) své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,
b) své daňové identifikační číslo,
c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
d) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
e) sazbu daně,
f) výši daně.

(4) Osoba, která má nárok na vrácení daně, po-dává žádost
místně příslušnému finančnímu úřadu s výjimkou zahraniční
osoby,48d) která předloží žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(5) Osoba, která žádá o vrácení daně podle odstavce 1, má pro
tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se
registrovat jako daňový subjekt.

(6) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 12 měsíců
od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění
uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 12 měsíců od
konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění
uskutečnilo, nárok zaniká.

(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek,
vrátí se osobě podle odstavce 1 bez žádosti do 30 dnů ode dne
následujícího po jejím vyměření.

(8) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců
1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na
vstupu v daňovém přiznání.

(9) Prodá-li osoba, která není plátcem, zboží, u kterého
uplatnila nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, je povinna
odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši vrácené daně,
a to do 25 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém zboží
prodala.
------------------------------------------------------------------
48d) § 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 45d

(1) Právnická osoba se sídlem v zahraničí, která není
oprávněna podnikat na území České republiky,48e) (dále jen
"zahraniční právnická osoba") může uplatnit nárok na vrácení daně
za vybrané druhy zboží a služeb nakoupené v České republice,
jestliže tak stanoví dvoustranná mezistátní smlouva, kterou je
Česká republika vázána, v rozsahu a za podmínek stanovených touto
smlouvou.

(2) Vybranými druhy zboží a služeb podle odstavce 1 se
rozumí:
a) maziva a další náplně pro provoz motorových vozidel s výjimkou
pohonných hmot,
b) motorová nafta a bionafta,48f)
c) opravy dopravních prostředků, jejich náhradní díly
a příslušenství,
d) odtažení dopravních prostředků,
e) služby související s pořádáním výstav, veletrhů a kongresů,
včetně pronájmu vystavovací plochy,
f) záruční opravy.

(3) Zahraniční právnická osoba, které vznikl nárok na vrácení
daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez
povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení daně může zahraniční právnická osoba
uplatnit podáním žádosti o vrácení daně, která se podává
Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na předepsaném tiskopisu. Žádost
zahraniční právnické osoby o vrácení daně předkládá Finančnímu
úřadu pro Prahu 1 pouze právnická osoba, která má sídlo na území
České republiky, nebo fyzická osoba, která má bydliště na území
České republiky, které jsou zahraniční právnickou osobou zmocněny
k jejímu zastupování. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené
písemně zahraniční právnickou osobou. Žádost o vrácení daně musí
být doložena originálními daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm.
q) nebo doklady o nákupu zboží nebo poskytnutí služby, které byly
vystaveny plátcem, a plnou mocí k zastupování zahraniční právnické
osoby. Na doklad o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující
zdanitelné plnění povinen uvést:
a) své obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo,
b) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
c) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
d) sazbu daně,
e) výši daně.

(5) Žádat o vrácení daně lze za období kalendářního čtvrtletí
nebo kalendářního roku. Nárok na vrácení daně vzniká podáním
žádosti o její vrácení. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí
kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže
částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má
být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč,
lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního
roku. Žádost o vrácení daně lze podat nejpozději do 30. června
následujícího roku, jinak nárok zaniká. Tuto lhůtu nelze
prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

(6) Částka daně k vrácení je pro účely tohoto paragrafu
považována za vratitelný přeplatek,48g) který se vrátí zahraniční
právnické osobě bez žádosti do šesti měsíců ode dne následujícího
po podání žádosti o vrácení daně.

(7) Žádost o vrácení daně se podává na tiskopisu vydaném
Ministerstvem financí.
------------------------------------------------------------------
48e) § 21 obchodního zákoníku.
48f) § 19 odst. 3 zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
48g) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

§ 46


Poskytování služeb do zahraničí

(1) Poskytování služeb do zahraničí je osvobozeno od
povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do
zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb
s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití,
spotřebu nebo použití v tuzemsku s výjimkou telekomunikačních
služeb. V případě telekomunikačních služeb se za služby
poskytované do zahraničí považují telekomunikační služby
poskytované osobám se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, které
jsou oprávněny poskytovat telekomunikační služby. Poskytování
služeb zařazených do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické,
vedení účtů, kontroly účtů, daňové poradenství, průzkum trhu
a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací
služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související)
a skupiny 74.84 (ostatní obchodní služby jinde neuvedené) osobám,
které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, je vždy
považováno za poskytování služeb do zahraničí.

(2) Pro účely odstavce 1 se poskytování služeb do zahraničí
osvobozených v tuzemsku od daně nepovažuje za zdanitelné plnění
osvobozené od daně podle § 25.

(3) Plátce poskytující služby a převod a využití práv do
zahraničí podle odstavců 1 a 2 má nárok na odpočet daně na vstupu.
Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19, 20
a 21.

(4) Za daňový doklad při poskytování služeb do zahraničí se
pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení nebo písemná
smlouva o úhradě poskytnutých služeb potvrzená zahraniční osobou,
v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění.

§ 47

Mezinárodní přeprava

(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní
pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním
prostředkem
a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,
b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a
vodní dopravy,
je od povinnosti uplatňovat daň na výstupu osvobozena. Za
mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do
svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak
a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními
pásmy; tato přeprava se považuje za přepravní službu s místem
zdanitelného plnění v tuzemsku.

(2) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v
určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a
tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a
nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz
poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz
uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz
zprostředkovávají, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na
výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou zboží
a peněz nelze považovat zejména ubytovací služby, stravovací
služby a opravy dopravních prostředků.

(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob
poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují,
nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají,
u stravovacích a ubytovacích služeb v mezinárodní přepravě osob
i plátci, kteří tyto služby poskytují, jsou osvobozeny od
povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související
s mezinárodní přepravou osob nelze považovat zejména opravy
dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou
stravovacích a ubytovacích služeb mezinárodní železniční a vodní
přepravy osob a stravovacích služeb mezinárodní letecké přepravy
osob.

(5) Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle
odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní
přepravou podle odstavců 3 a 4 má nárok na odpočet daně na vstupu.
Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19 až 21 tohoto
zákona.

(6) Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to
jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné
v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady
mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň,
daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí,
poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování
a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani
nepodléhají.

(7) Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy
podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový
doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň
na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje,
povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným
pohraničním celním úřadem. Přepravním dokladem se rozumí doklad,
který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní
přeprava uskutečňována.

(8) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících
s mezinárodní přepravou podle odstavců 1, 3 a 4 je doklad
o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2.
Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce podle
odstavců 3 a 4 povinen doložit správci daně písemnou smlouvou
s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována.
Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, může osvobození od
povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem
podle odstavce 7.
(4) Sazba daně je 0,05 Kč za osobu a ujetý kilometr
v tuzemsku.

(5) Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.

(6) Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice
České republiky do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých
kilometrů a vyúčtování daně se provede před opuštěním území České
republiky. Je-li zaplacená záloha nižší než skutečná daň, je
provozovatel povinen rozdíl doplatit; je-li zaplacená záloha vyšší
než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.

(7) Daň se nevyměřuje ani nevrací do hodnoty 100 Kč.


ČÁST PÁTÁ
Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení

§ 49

Uplatňování daně

(1) Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna
zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti tohoto
zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

(2) Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před
datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně
daně z obratu nebo včetně dovozní daně a u něhož nebyl uplatněn
odpočet podle § 51 odst. 1.

§ 50

Registrace plátců daně při přechodu
na nový systém daně

(1) Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do
30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o
registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince
1992 neukončí podnikání.

(2) Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000
Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do
20. ledna 1993.

(3) Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit
stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od
1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného
finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

(4) Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z
obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci
plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u
majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně
odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k
31.prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani
z obratu za rok 1992. Při nesplnění této povinnosti ve správné
výši a ve stanovených lhůtách platí pro zvýšení daně, pokuty
a penále předpisy o dani z obratu platné do 31. prosince 1992.

(5) Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy
federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami
podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl
limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o
registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992.
Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu,
nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny
bez daně.

(6) V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může
požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení
registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.48b) V
těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě
je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně
do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to
podle účetního stavu k datu zrušení registrace.
------------------------------------------------------------------
48b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

§ 51

Uplatňování daně u majetku kromě zásob materiálu
a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993
zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993
majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny
včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této
daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající
poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.49) Nárok na
odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při
nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5.
Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za
předpokladu, že
a) pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,
b) má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze
kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované,
nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je
možné výši daně z obratu určit, a doklady o zaplacení dovozní
daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo
zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet
maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci
1992,
c) provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku,
kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle
zvláštního předpisu.50)

(2) Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání, podaném za
první zdaňovací období po 1. lednu 1993.
------------------------------------------------------------------
49) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o
odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č.
345/1991 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.
50) § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

§ 52

Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží při přechodu
na nový systém daně

(1) Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží
pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně,
s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na
odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že
a) má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené
daně z obratu nebo dovozní daně,
b) provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992
podle zvláštního předpisu.

(2) U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit
nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo
dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na
odpočet.

(3) Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z
obratu a dovozní daně upraví vyhláškou Ministerstvo financí.

§ 53

Uplatňování daně u plnění podle smluv uzavřených
před účinností zákona

(1) U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže
se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se
vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění,
které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se
platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto
odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší
nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek
neobsahuje.

(2) U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností
tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného
zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6
se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně
snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o
částku připadající na finanční činnosti.

Platnost mezinárodních smluv

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní
smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 54

Platnost dosavadních předpisů

(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení
posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti
tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí
dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto
zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se
použijí dosavadní předpisy upravující daň z obratu a dovozní daň.
Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 platí
ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve
znění zákona č. 196/1993 Sb.

(2) Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do
31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo
o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb.,
o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po
1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do
posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura
nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního
hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu
zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani
z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné
hlášení o dani z obratu.

§ 55

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:
1. Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č.
107/1990 Sb.
2. Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.
3. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb.,
kterou se provádí zákon o dani z obratu.
4. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o
náležitostech hlášení o dovozní dani.

§ 56

Účinnost zákona

(1) Ustanovení § 50 odst. 1 až 5 nabývají účinnosti dnem
vyhlášení.

(2) Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem
1. ledna 1993.

Uhde v.r.
Klaus v.r.


Příl.1
Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě

Číselný kód Název zboží

01 - Živá zvířata

02 - Maso a poživatelné droby

03 - Ryby a korýši a ostatní vodní bezobratlovci
mimo:
030110 - Akvarijní ryby
030265 - Žraloci
03027000 - Játra, jikry a mlíčí
0306 - Korýši, též bez krunýřů, živí,
čerství, chlazení, mražení, sušení,
nasolení nebo ve slaném nálevu;
korýši v krunýřích, vaření ve vodě
nebo v páře, též chlazení, mražení,
sušení, nasolení nebo ve slaném
nálevu; mouky, moučky a pelety z
korýšů vhodné k lidskému požívání
0307 - Měkkýši, též odděleni od svých
lastur nebo ulit, živí, čerství,
chlazení, zmrazení, sušení,
nasolení nebo ve slaném nálevu;
vodní bezobratlovci jiní než korýši
a měkkýši, živí, čerství, chlazení,
zmrazení, sušení, nasolení, ve
slaném nálevu; mouky, moučky a
pelety z korýšů vhodné k lidskému
požívání

04 - Mléko a mlékárenské výrobky; ptačí vejce; přírodní
med; jedlé výrobky živočišného původu, jinde
neuvedené ani nezahrnuté

05100010 - Žlázy a jiné orgány k organoterapeutickým účelům

05111000 - Býčí sperma

05119950 - Embrya hovězího dobytka

06021010 - Nekořenovité řízky a rouby vinné révy
060220 - Stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, těch
druhů, které rodí jedlé ovoce a ořechy
06022010 - Vinné keře roubované nebo kořenovité
06029941 - Sazenice a semenáčky lesních dřevin

07 - Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy

08 - Jedlé ovoce a ořechy; slupky citrusových plodů a
melounů

10 - Obilí

11 - Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulín; pšeničný
lepek

12 - Olejnatá semena a olejnaté plody; různá semena a
plody; průmyslové a léčivé rostliny; sláma a pícniny

1302 - Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty
a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla
získané z rostlin, též upravené

15 - Živočišné a rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé
jejich štěpením; upravené pokrmové tuky; živočišné
nebo rostlinné tuky

16 - Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo
jiných vodních bezobratlovců mimo:
160430 - Kaviár a kaviárové náhražky
1605 - Korýši, měkkýši a ostatní vodní
bezobratlovci, upravení nebo v
konzervách

1701 - Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v
pevném stavu

1702 - Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy,
maltózy, glukózy a fruktózy (levulózy), v pevném
stavu; cukerné sirupy bez přísad, aromatických
přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s
přírodním medem; karmelizované cukry a melasa

1703 - Melasy získané extrahováním nebo rafinací cukru

Číselný kód Název zboží

19 - Přípravky z obilí, mouky, škrobu nebo mléka; jemné
pečivo

20 - Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných
částí rostlin

21 - Různé potravinové přípravky mimo: 210110 - Výtažky,
esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na
podkladě těchto výtažků, esencí (trestí)
a koncentrátů nebo na podkladě kávy

šťáv čísla 2009

2209 - Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové

23 - Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené
krmivo mimo:
230700 - Vinný kal; surový vinný kámen
23089011 - Výtlačky z hroznů (matoliny),
mající celkový měrný
alkoholometrický titr nepřesahující
4,3 % mas a obsah sušiny ne menší
než 40 % hmotnosti
23089019 - Výtlačky z hroznů (matoliny),
ostatní
230910 - Výživa pro psy a kočky, v balení
pro drobný prodej

261210 - Uranové rudy a jejich koncentráty

28444000 - Radioaktivní prvky a izotopy a sloučeniny jiné než
položek 284410, 284420 nebo 284430; slitiny, disperze
(včetně cermetů), keramické výrobky a směsi
obsahující tyto prvky, izotopy nebo sloučeniny;
radioaktivní odpady

290544 - pouze sorbit pro diabetiky

292429 - Ostatní - sloučeniny s karboxyaminovou funkcí -
aspartame

29251100 - Sacharin a jeho soli

293960 - Alkaloidy žitného námelu a jejich deriváty; jejich
soli

2941 - Antibiotika

30 - Farmaceutické výrobky

3209 - Nátěrové barvy a laky (včetně emailů a jemných laků)
založené na syntetických polymerech nebo chemicky
upravených přírodních polymerech, rozptýlené nebo
rozpuštěné ve vodném prostředí

340700 - Modelovací pasty (mimo modelovacích past upravených
pro zábavu dětí), přípravky známé jako zubolékařský
vosk nebo zubní otiskovací směsi, v sadách, v balení
pro drobný prodej nebo v tabulkách, ve tvaru podkov,
tyčinek nebo v podobných tvarech; jiné přípravky
používané v zubním lékařství na bázi sádry (pálené
sádry nebo síranu vápenatého)

350210 - Vaječný albumin

350790 - Biologické přípravky k čištění odpadních vod na bázi
bioenzymů
382200 - pouze reagenční papírky pro glukometry

38239098 - Metylesterřepkové oleje (bionafta)

38239098 - Ostatní - pouze bioplyn

3917ex - Vytápěcí plastové trubky pro podlahové topení -
ohebné, do max. vnějšího průměru 20 mm a tloušťky
stěn do 2 mm (nízkotlaké do 1,6 atm) bez
příslušenství i s příslušenstvím

39209990 - Ostatní - pouze foliový materiál z polyvinylalkoholu

40141000 - Prezervativy

40151100 - Rukavice chirurgické

440130 - Dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve
tvaru špalků, briket, pelet a podobných tvarech

4706, Vlákniny, papíry, kartony, lepenky
4801 až 4803, a výrobky z nich, na které bylo
4805 až 4807, pověřeným subjektem vydáno
4808 až 4810, osvědčení, že byly vyrobeny z více
4811, 4814, než 70 % z recyklovaného papíru
4815, nebo z jiných recyklovaných
4817 až 4823 vláknitých surovin

4802 52 - Papíry o plošné hmotnosti 40 g/m2 nebo vyšší, ne však
vyšší než 150 g/m2 - pouze Braille papír
4802 53 - Papíry o plošné hmotnosti vyšší než 150 g/m2 - pouze
Braille papír
4802 60 - Papíry ostatní - pouze Braille papír

48056090 - Ostatní - pouze Braille papír

48057090 - Ostatní - pouze Braille papír

48058090 - Ostatní - pouze Braille papír

481840 - Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a podobné
hygienické výrobky

48189010 - Výrobky pro chirurgické, lékařské nebo hygienické
účely, neupravené pro maloobchodní prodej

48194000 - Pouze sáčky pro sterilizaci

48195000 - pouze obaly pro sterilizaci v rolích

48235990 - Ostatní - pouze Braille papír

482390 - Ostatní - celulozová tepelná izolace ze sběrového
papíru

4901 - Knihy, brožury, letáky a podobné tiskařské výrobky,
též v jednotlivých listech (arších)

4902 - Noviny, časopisy a periodika, též ilustrované,
případně obsahující inzerci nebo reklamy

4903 - Obrázková alba nebo obrázkové knihy, předlohy ke
kreslení a omalovánky pro děti

4904 - Hudebniny (noty), ručně psané nebo tištěné, též
vázané nebo ilustrované

4905 - Kartografické výrobky všech druhů, včetně atlasů,
nástěnných map, topografických plánů a glóbusů,
tištěné

560110 - Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a přebaly
a podobné hygienické výrobky z vaty

611120 - pouze kojenecké pleny z bavlny

61159310 - Punčochy na křečové žíly

620920 - pouze kojenecké pleny z bavlny
640399 - pouze zdravotní obuv ("dia obuv")

6602 - Hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a podobné
výrobky - pouze bílé hole pro nevidomé a částečně
vidoucí osoby

84101100 - Vodní turbíny o výkonu nepřesahujícím 100 kW

84186991 - Tepelná čerpadla

84191900 - Solární zařízení

84192000 - Sterilizační přístroje pro lékařské, chirurgické nebo
laboratorní účely
84211991 - pouze odstředivky pro zpracování krve a krevních
derivátů

84212190 - Ostatní - pouze domácí přístroje na úpravu vody a
malé čističky odpadních vod pro rodinné domky

84213930 - Stroje a přístroje pro filtrování a čištění vzduchu

84213971 - Katalyzátory pro motorová vozidla

84219900 - Části a součásti k domácím přístrojům na úpravu vody
a k malým čističkám odpadních vod pro rodinné domky
392690 - Náplně do malých čističek odpadních vod pro
rodinné domky z umělých hmot kompletní
3917ex - Náplně do malých čističek odpadních
vod pro rodinné domky v podobě nařezaných
trubiček z plastů (do příslušné podpoložky
se zařadí podle použitého materiálu)
39140000 - Náplně do domácích přístrojů na úpravu vody
(ionexové filtry ANEX, KATEX)

842310 - Osobní váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé

8469 - Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní
procesory) - pouze upravené k používání nevidomými a
částečně vidoucími osobami nebo osobami s amputovanou
nebo ochrnutou horní končetinou

84693100 - Pichtův braillský psací stroj pro nevidomé

84693900 - Ostatní - pouze psací a zobrazovací zařízení pro
osoby s poruchami řeči

847010 - Elektronické kalkulátory s hlasovým výstupem pro
nevidomé bez vnějšího zdroje energie

847021 - Elektronické kalkulátory s hlasovým výstupem pro
nevidomé s vnějším zdrojem energie vybavené
tiskárnou

847029 - Elektronické kalkulátory s hlasovým výstupem pro
nevidomé s vnějším zdrojem energie nevybavené
tiskárnou

847120 - pouze počítače speciálně upravené pro nevidomé

84719220 - Tiskárny - Braillská tiskárna pro nevidomé

84719980 - Ostatní - pouze zařízení speciálně určená pro osoby
se zdravotním postižením

847321 - Přídavná zařízení k počítačům s Braillovým nebo hlasovým
výstupem pro nevidomé, přídavná zařízení k počítačům
umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou
motorikou a amputovanými končetinami

847330 - Přídavná zařízení k počítačům s Braillovým nebo hlasovým
výstupem pro nevidomé, přídavná zařízení k počítačům
umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou
motorikou a amputovanými končetinami

84818031 - Termostatické ventily

85023099 - Větrné turbíny s výkonem nepřesahujícím 75 kVA

85061939 - Ostatní - galvanické články a baterie zinkovzdušné
- pouze v provedení pro sluchadla pro sluchově
postižené

85178290 - Psací telefony pro neslyšící

85184099 - Ostatní - elektrické nízkofrekvenční zesilovače -
pouze individuální zesilovače pro nedoslýchavé,
zesilovače pro indukční smyčky pro nedoslýchavé,
indukční smyčky pro nedoslýchavé, skupinové
zesilovače pro výuku sluchově postižených dětí

85282114 - zvětšovače televizního obrazu pro slepé a částečně
vidící

85318090 - Ostatní - elektrické akustické nebo vizuální
signalizační přístroje - pouze speciální signalizační
přístroje pro neslyšící a nevidomé


853931 - Zářivky
853939 - Výbojky

853990,
850410,
854380 - Části a součásti výbojek

8703 ex - Vozy rychlé lékařské pomoci vybavené podle vyhlášky
č. 49/1993 Sb., a to i v případě, že jejich výbava
neobsahuje potřebný zdravotnický materiál a přenosné
přístroje. Týká se podpoložek 87032110, 87032190,
87032219, 87032290, 87032319, 87032390, 87032410,
87032490, 87033110, 87033190, 87033219, 87033290,
87033319, 87033390, 87039090

87039010 - S elektrickými motory - osobní automobily a jiná
motorová vozidla konstruovaná hlavně pro přepravu
osob (vyjma uvedených v čísle 8702), včetně osobních
dodávkových automobilů a závodních automobilů

87089998 - Ostatní - části a součásti a příslušenství motorových
vozidel - pouze ruční ovládání nožních pedálů,
ručních pák včetně řadicí páky pro tělesně postižené

8713 - Vozíky pro invalidy, též s motorem nebo jiným
mechanickým pohonným zařízením

87142000 - Části, součásti a příslušenství pojízdných křesel
nebo podobných vozíků pro invalidy

900130 - Kontaktní čočky

900140 - Brýlové čočky ze skla

900150 - Brýlové čočky z jiných materiálů

9003 - Obruby na brýle nebo podobné výrobky a jejich části
a součásti

9018 - Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo
zvěrolékařské nástroje a přístroje, včetně
scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné
přístroje, jakož i přístroje pro zkoušení zraku

9019 - Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje;
psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu
ozónem, kyslíkem, aerosolem, dýchací přístroje
oživovací a jiné léčebné dýchací přístroje

9021 - Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí,
léčebných a chirurgických pásů a bandáží; dlahy a
jiné potřeby a přístroje pro léčení zlomenin;
protézní pomůcky a přístroje; přístroje pro
nedoslýchavé a jiné přístroje nošené v ruce nebo na
těle anebo implantované v organismu ke kompenzování
následků nějaké vady nebo neschopnosti

9022 - Rentgenové přístroje a přístroje používající záření
alfa, beta nebo gama, též pro lékařské, chirurgické,
zubolékařské nebo zvěrolékařské účely, včetně
radiografických nebo radioterapeutických přístrojů,
rentgenek a jiných zařízení k výrobě rentgenových
paprsků, generátorů vysokého napětí, ovládacích
stolů, prosvětlovacích štítů, stolů, křesel a
podobných výrobků pro vyšetřování nebo léčení

90251991 - Elektronické - teploměry a pyrometry nekombinované s
jinými nástroji

90251191 - pouze lékařské teploměry

90261051 - Průtokoměry - elektronické

90261091 - Průtokoměry - ostatní

90268091 - Elektronické - pouze měřiče množství spotřebovaného
tepla v domácnostech

90268099 - Ostatní - pouze měřiče množství spotřebovaného tepla
v domácnostech

9027 - Přístroje a nástroje pro fyzikální nebo chemické
rozbory (např. polarimetry, refraktometry,
spektrometry, analyzátory plynů nebo kouře), nástroje
k určování viskozity, pórovitosti, roztažnosti,
povrchového napětí a podobné nebo ke kalometrickým,
akustickým nebo fotometrickým měřením (včetně
expozimetrů), mikrotomy
90278019 - pouze glukometry elektronické měřící množství
glukózy v krvi
90278099 - pouze glukometry měřící množství glukózy v krvi

90282000 - Měřiče kapalin - pouze vodoměry na teplou a studenou
vodu pro spotřebu vody

90301090 - Přístroje na měření a monitorování radonu

91029900 - Ostatní - náramkové hodinky, kapesní hodinky a
podobné hodinky (včetně stopek) - pouze hodinky pro
nevidomé s Braillovým nebo hlasovým výstupem s
pouzdrem jiným než z drahých kovů

91039000 - Ostatní - hodinky a malé kyvadlové hodiny s hodinovým
strojkem - pouze vibrační a světelné budíky pro
neslyšící

9402 - Lékařský, chirurgický, zubolékařský nebo
zvěrolékařský nábytek (např. operační stoly,
vyšetřovací stoly, lůžka s mechanickým zařízením k
ošetřování nemocných a zubolékařská křesla a podobná
křesla s mechanickým, sklápěcím, otáčecím a zdvihacím
zařízením); části a součásti těchto výrobků, mimo
křesla pro holičství a kadeřnictví

Číselný kód obsahuje dvojciferný kód kapitoly harmonizovaného
systému51) nebo čtyřciferný kód čísla harmonizovaného systému nebo
šesticiferný kód položky harmonizovaného systému nebo osmiciferný
kód podpoložky kombinované nomenklatury.52)
------------------------------------------------------------------
51) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o
Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného
označování zboží a Protokolu k ní.
52) Zákon č. 44/1974 Sb.


Příl.2
Seznam služeb podléhajících základní sazbě

Číselný kód Název služby

50.10.3 Zprostředkování prodeje dvoustopých motorových vozidel

50.30.3 Zprostředkování prodeje dílů a příslušenství pro
dvoustopá motorová vozidla

50.40.3 Zprostředkování prodeje jednostopých motorových
vozidel včetně jejich dílů a příslušenství

51.1 Zprostředkování velkoobchodu

52 Maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě
motorových vozidel)
- pouze zprostředkování maloobchodu

55.1 Služby poskytované v zařízeních hotelového typu
mimo: - služby poskytované v rámci dětské rekreace
- neveřejné ubytování
- ubytovací služby při rekondičních pobytech
zdravotně postižených osob včetně diabetiků

55.2 Ubytovací služby poskytované v kempech a jiných
zařízeních
mimo: - ubytovací služby v rámci dětské rekreace
- neveřejné ubytování
- 55.23.14 Služby poskytované v lůžkových nebo
lehátkových vozech a jiných dopravních
prostředcích
- ubytovací služby při rekondičních pobytech
zdravotně postižených osob včetně diabetiků

55.3 Služby spojené s podáváním jídel včetně nápojů
mimo: - v rámci dětské rekreace
- v rámci rekondičních pobytů zdravotně
postižených osob včetně diabetiků

55.4 Služby spojené převážně s podáváním nápojů
(výčepy, pivnice, bary apod.)

60.24 Doprava silniční nákladní
63 Vedlejší a pomocné služby v dopravě; služby cestovních
kanceláří
mimo: 63.1 Manipulace se zbožím, skladování zboží
a služby s tím spojené

63.2 Pomocné služby v dopravě

72.5 Služby související s údržbou a opravami kancelářských
počítacích strojů, včetně elektronických zařízení na
zpracování dat

74.13.1 Služby průzkumu trhu a průzkumu veřejného mínění

74.4 Reklamní služby

74.5 Zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby
s tím související

74.84 Ostatní obchodní služby jinde neuvedené
mimo: - 74.84.13 Služby specializovaných návrhářů
- 74.84.14 - pouze služby znalců a odhadců
- pouze zprostředkovatelské služby související
s provozováním loterií a jiných podobných her

Práce výrobní povahy zahrnuté v oddílech SKP:
16 - Tabákové výrobky; související práce výrobní povahy
17 - Textilní výrobky; práce výrobní povahy v textilním
průmyslu
18 - Konfekční výrobky vč. kožešinových; práce výrobní povahy
v konfekčním průmyslu
19 - Usně, galanterní a sedlářské výrobky, obuv; práce
výrobní povahy v kožedělném průmyslu
20 - Dřevo upravené a výrobky ze dřeva; práce výrobní povahy
v dřevozpracujícím průmyslu
21 - Vláknina, papír a výrobky z papíru; práce výrobní povahy
v průmyslu papíru a celulozy
26 - Ostatní nekovové minerální výrobky; práce výrobní povahy
v průmyslu skla, keramiky, porcelánu, v osinkovém
průmyslu a v průmyslu stavebních hmot
30 - Kancelářské stroje a počítače; práce výrobní povahy
v elektrotechnickém průmyslu
36 - Nábytek a ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu
jinde neuvedené; související práce výrobní povahy
a opravy hudebních nástrojů
Opravy a údržba zahrnuté v oddílech 17, 18, 19, 20, 25, 28, 29,
31, 32, 33, 35, 36, 50, 52 a 72
mimo:
- 33.10.92 opravy a údržba lékařských a chirurgických zařízení
- 33.20.92 - pouze opravy výrobků klasifikovaných v čísle
33.20.41
- 52.71 opravy obuvi
- 52.74.13 - pouze opravy brýlí a invalidních vozíků

Příl.3
Seznam zboží, u něhož musí být základ daně rozdělen při zabudování
do stavby

------------------------------------------------------------------
Číselný kód Název zboží
------------------------------------------------------------------
6303 - Záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké
záclonové nebo postelové draperie
7321 - Kamna, kotle s ohništěm, sporáky, krby (též
s pomocnými kotlíky k ústřednímu topení), rožně,
koksové koše, plynové vařiče, ohřívače talířů
a podobné neelektrické výrobky používané
v domácnostech a jejich části a součásti ze železa
nebo oceli
8516 - Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody
a ponorné ohřívače; elektrické přístroje pro vytápění
místností, půdy a podobné účely; elektrotepelné
přístroje pro péči o vlasy (např. vysoušeče vlasů,
vlasové kulmy, přístroje na trvalou ondulaci)
a vysoušeče rukou; žehličky; ostatní elektrotepelné
přístroje používané v domácnostech; elektrické topné
odpory jiné než čísla 8545
852910 - Antény a parabolické antény všech druhů; části
a součásti vhodné k použití s nimi
940510 - Lustry a ostatní stropní nebo nástěnná svítidla vyjma
venkovní svítidla pro veřejné osvětlení

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz