Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Právní servis
[ nno.ecn.cz > právní servis > novela zákona o účetnictví ]
-

 Novinky

 Fundraising

 Právní servis novinky kauzy dokumenty a literatura ASPI-databáze právních předpisů

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO

Čl.I

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č.
117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se
mění takto:

1. § 2 včetně nadpisu zní:

"§ 2

Předmět účetnictví

Účetní jednotky účtují v soustavě podvojného nebo
jednoduchého účetnictví o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv,
závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo
o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření.".

2. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty:
"V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech
v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 2); přitom o veškerých
nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení
nebo přijetí, zatímco o veškerých výdajích a příjmech účtují až
v okamžiku jejich skutečného zaplacení nebo přijetí.".

3. V § 4 odstavce 2 až 5 znějí:
"(2) Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení
účetnictví směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek
účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení
položek těchto závěrek, obsahové vymezení účetních knih v soustavě
jednoduchého účetnictví a dále účetní metody, například způsoby
oceňování a jejich použití, včetně postupů tvorby a použití
opravných položek, postupů odpisování a postupů tvorby a použití
rezerv, jakož i metody konsolidace účetní závěrky. Zařazení
účetních jednotek podle § 1 odst. 2 do jednotlivých skupin podle
charakteru jejich činnosti, účetní metody a jejich použití
jednotlivými skupinami účetních jednotek, popřípadě jednotlivými
účetními jednotkami v rámci těchto skupin upraví prováděcí právní
předpis.

(3) Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za
účetní jednotku jako celek.

(4) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako
soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických
prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním
záznamem se rozumí data, která jsou nositeli informací týkajících
se předmětu účetnictví nebo jeho vedení. Každou informaci týkající
se předmětu účetnictví nebo jeho vedení jsou účetní jednotky
povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.

(5) Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do
účetních záznamů nesoucích souhrnnou informaci; takovými účetními
záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy,
odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka
a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní
záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem.".

4. V § 4 se doplňují odstavce 6 až 9, které včetně poznámek
pod čarou č. 2) až 7) znějí:
"(6) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních
jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů,2)
cenných papírů3) a derivátů,4) cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí
měně, devizových hodnot,5) s výjimkou zlata, jsou účetní jednotky
povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí
i u opravných položek, rezerv a technických rezerv,6) pokud
majetek a závazky, kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně.

(7) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém
jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyku jen
tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.

(8) Za informační systém podle zvláštního právního
předpisu7) lze účetnictví považovat pouze jako celek.

(9) Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období
použít účetní metody podle odstavce 2 ve znění platném na jeho
počátku.
------------------------------------------------------------------
2) § 61 obchodního zákoníku.
3) § 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění
pozdějších předpisů.
4) § 8a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění
zákona č. 362/2000 Sb.
6) § 13 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně
souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

5. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:
"(1) Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti,
které jsou předmětem účetnictví, (dále jen "účetní případy")
účetními doklady.

(2) Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy
v účetních knihách (dále jen "účetní zápisy") pouze na základě
účetních záznamů podle odstavce 1.".

6. V § 6 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova "a 30".

7. V § 6 odst. 4 se slova "§ 18 odst. 1" nahrazují slovem
"§ 18", za slovy "jako mimořádnou" se vkládají slova "nebo
mezitímní" a slova "stanovených v" se nahrazují slovy "stanovených
podle".

8. § 7 a 8 znějí:

"§ 7

(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby
účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý
obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

(2) Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky
odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu
s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na
základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm
použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti.
Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané
účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je
účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému
stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že
použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy
bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní
jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.

(3) Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem,
který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své
činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji
omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat
i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má
informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna
použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž
informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní
závěrce.

(4) Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku
a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité
v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit
v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené
uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování
změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen
z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo
z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací
schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně
s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní
závěrce.

(5) Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky
[§ 18 odst. 1 písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních
metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod podle odstavce
2 s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek
a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní
jednotky.

(6) Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech
a pasivech, nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech
v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez
jejich vzájemného zúčtování. Porušením vzájemného zúčtování nejsou
případy upravené účetními metodami.

§ 8

(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné,
úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím
trvalost účetních záznamů.

(2) Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní
jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu
a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.

(3) Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní
jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny
účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději
do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní
období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní
závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou
výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a a má o těchto
skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané.

(4) Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny
účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní
jednotka provedla inventarizaci.

(5) Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže
umožňuje při dodržení ustanovení § 4 odst. 7 jednotlivě
i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit
a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod
uvedených v § 4 odst. 2,
b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4
odst. 4.

(6) Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím
trvalost účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna
splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle
§ 31, 32 a § 33 odst. 3 a 6 po celou dobu, po niž jsou jí tímto
zákonem uloženy.".

9. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8) až 10) zní:

"§ 9

Účetní soustavy

(1) Účetní jednotky jsou povinny účtovat v soustavě
podvojného účetnictví; za podmínek stanovených v odstavcích
2 a 3 mohou účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví.

(2) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou
v soustavě jednoduchého účetnictví účtovat
a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky,8) které mají
právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti a jejich
útvary,9) které mají právní subjektivitu, sdružení právnických
osob a nadační fondy, pokud jejich veškeré příjmy nedosáhly
výše 6 000 000 Kč,
b) obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek
a ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní právní
předpis.

(3) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) mohou
v soustavě jednoduchého účetnictví účtovat ty, o nichž to stanoví
zvláštní právní předpis.10)

(4) Přechod ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy
podvojného účetnictví je povinný, přestane-li účetní jednotka
splňovat podmínky stanovené podle odstavce 2 nebo 3 pro účtování
v soustavě jednoduchého účetnictví; přechod do soustavy
jednoduchého účetnictví je možný pouze v případě, že účetní
jednotka splňuje podmínky stanovené podle odstavce 2 nebo 3 pro
účtování v soustavě jednoduchého účetnictví. Plnění podmínek
stanovených podle odstavců 2 a 3 se posuzuje za bezprostředně
předcházející účetní období. Přechody podle předchozích vět jsou
možné vždy jen k 1. dni účetního období, a to následujícího po
účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené
skutečnosti.
------------------------------------------------------------------
8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování
občanů.
9) § 13 odst. 1 písm. g) zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě
náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
10) § 37 obchodního zákoníku.".

10. § 10 se zrušuje.

11. V § 11 odstavec 1 zní:
"(1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí
obsahovat
a) označení účetního dokladu,
b) obsah účetního případu a jeho účastníky,
c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku
a vyjádření množství,
d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný
s okamžikem podle písmene d),
f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní
případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Skutečnosti podle písmen a) až f) prokazuje účetní jednotka pouze
účetním dokladem.".

12. V § 11 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

13. V § 11 odstavec 2 zní:
"(2) Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady
bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi
zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého
jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.".

14. § 12 včetně nadpisu zní:

"§ 12

Účetní zápisy

(1) Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen
ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.

(2) Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy
průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým
způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních
předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam
osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým
záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu.

(3) Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo
účetní knihy.".

15. Nadpis nad § 13 "Účetní knihy" se zrušuje a vkládá se
nový nadpis pod § 13, který zní: "Účetní knihy v soustavě
podvojného účetnictví".

16. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova "analytické evidence"
nahrazují slovy "analytických účtů".

17. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno d), které zní:
"d) v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní
zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen
a) a b).".

18. V § 13 odst. 2 se slovo "údaje" nahrazuje slovem
"informace" a v písmenu b) se slovo "nejvýše" nahrazuje slovem
"alespoň".

19. V § 13 odstavec 3 zní:
"(3) Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh
a účetní knihy.".

20. V § 13 se odstavec 4 zrušuje.

21. § 14 a 15 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 11)
znějí:

"§ 14

Směrná účtová osnova a účtový rozvrh

(1) Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení
účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů
pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků
a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo výdajích
a příjmech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit
sestavení účetní závěrky. Směrnou účtovou osnovu pro jednotlivé
skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 2) účtujících v soustavě
podvojného účetnictví upraví prováděcí právní předpis.

(2) Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou
účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty
potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní
závěrky v dané účetní jednotce.

(3) Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce
2 pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno
účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního
období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním
období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu
i v následujícím účetním období.

§ 15

Účetní knihy v soustavě jednoduchého účetnictví

(1) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého
účetnictví účtují
a) v peněžním deníku,
b) v knize pohledávek a závazků,
c) v pomocných knihách o ostatních složkách majetku a o závazcích
z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití.

(2) Peněžní deník obsahuje nejméně informace o
a) peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech u finančních
institucí,11)
b) konečných příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených
v účetním období a v členění potřebném pro zjištění základu
daně z příjmů,
c) průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních
prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem ve
smyslu písmene b).

(3) Ustanovení § 12 odst. 3 platí obdobně.

(4) Obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého
účetnictví upraví prováděcí právní předpis.

(5) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého
účetnictví jsou povinny sestavovat přehled o majetku a závazcích
a přehled o příjmech a výdajích (dále jen "přehledy"). Na tyto
přehledy se rovněž použijí ustanovení § 18 odst. 2, § 19 odst.
1 a 2 a § 29 odst. 1.

(6) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého
účetnictví nepoužijí ustanovení § 7, 14, 27 a 28.
------------------------------------------------------------------
11) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních
družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících
a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
100/2000 Sb.".

22. § 16 včetně nadpisu zní:

"§ 16

Ostatní ustanovení o účetních knihách

(1) Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat
příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků
syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou.

(2) V knihách analytických účtů a v pomocných knihách se
užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných
jednotek a vyjádření množství.".

23. V § 17 odst. 3 v poslední větě se za slova "neuzavírají
již účetní knihy ke dni svého zániku" vkládají slova
", nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak".

24. § 18 včetně nadpisu zní:

"§ 18

Účetní závěrka

(1) Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví
sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku.
Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji
a) rozvaha (bilance),
b) výkaz zisku a ztráty,
c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené
v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním
§ 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5.
Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo
přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo jiný název účetní jednotky; u účetních
jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) sídlo nebo u účetních
jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) bydliště a místo podnikání,
liší-li se od bydliště,
b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,
c) právní formu účetní jednotky,
d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který
byla zřízena,
e) rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se
účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),
f) okamžik sestavení účetní závěrky,
a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu
účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) nebo podpisový
záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d); připojením
uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za
sestavenou podle písmene f).

(3) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo
zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit
účetní závěrku účetní jednotky uvedené v § 20, pokud nesplňují
kritéria stanovená v § 20 písm. b).

(4) Uspořádání a označování položek majetku a jiných aktiv,
závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů nebo výdajů a příjmů
a výsledku hospodaření v účetní závěrce a obsahové vymezení
položek této závěrky a rozsah sestavování účetní závěrky podle
odstavce 3 pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví
prováděcí právní předpis.".

25. V § 19 se doplňují odstavce 4 až 11, které včetně
poznámky pod čarou č. 12) znějí:
"(4) Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční
zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen "rozvahové
účty"), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné
zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející
období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.

(5) Za období počínající koncem rozvahového dne a končící
okamžikem sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny
uvést v příloze v účetní závěrce rovněž informace o
a) skutečnostech, které poskytují další informace o podmínkách či
situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne,
b) skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace
existovaly ke konci rozvahového dne,
a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční
situaci účetní jednotky.

(6) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé,
srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti.
Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek
§ 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li
získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na
její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této
informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky
stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace je srozumitelná, jestliže
splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5. Informace se považuje
za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné
uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osob, které tyto
informace využívají, (dále jen "uživatel"); informace nemohou být
vyloučeny pouze z důvodů, že jsou nesrozumitelné pro uživatele.

(7) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na
dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek
a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba
splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok.
Krátkodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba
použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku
účetního případu je do jednoho roku včetně. Pokud s ohledem na
charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená
hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený
při jejich pořízení.

(8) V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou
účetní jednotky poskytnout účetní záznamy nesoucí informace
uspořádané podle oborů (druhů) činnosti nebo podle zeměpisných
oblastí, ve kterých provozují svou činnost.

(9) Kromě účetní závěrky sestavené podle tohoto zákona, mohou
účetní jednotky poskytovat účetní záznamy nesoucí informace, které
jsou sestaveny podle mezinárodních účetních standardů nebo jiných
mezinárodně uznávaných účetních zásad.

(10) Kromě případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní
záznam nesmí být označován názvy podle § 18 odst. 1.

(11) Účetní závěrkou není shromažďování nebo vyžadování
informací prováděné na základě zvláštních právních předpisů.12)
------------------------------------------------------------------
12) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění
pozdějších předpisů.".

26. § 20 a 21 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 13)
a 14) znějí:

"§ 20

Ověřování účetní závěrky auditorem

Účetní závěrku podle tohoto zákona jsou povinny mít ověřenu
auditorem z účetních jednotek podle § 1 odst. 2
a) akciové společnosti,
b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci
rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka
(§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně
předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří
uvedených kritérií:
1. úhrn rozvahy více než 40 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro
účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění
neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,
2. čistý obrat více než 80 000 000 Kč; čistým obratem se pro
účely tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy,
daň z přidané hodnoty a ostatní daně přímo spojené
s obratem,
3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů
pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního
období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě
zvláštního právního předpisu,12)
c) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou
podnikateli, a to za podmínek podle písmene b),
d) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) účtující v soustavě
podvojného účetnictví za podmínek podle písmene b),
e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní
předpis.

§ 21

Výroční zpráva

(1) Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. a) až d) jsou
povinny vyhotovovat výroční zprávu. Výroční zpráva obsahuje
nejméně informace
a) o minulém vývoji činnosti účetní jednotky a o jejím postavení
nejméně za dvě bezprostředně předcházející účetní období,
b) o skutečnostech, které poskytují informace o podmínkách či
situacích, které nastaly až po konci rozvahového dne,
c) o předpokládaném budoucím vývoji činnosti účetní jednotky,
d) o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje,
e) o pořizování vlastních akcií, zatímních listů, obchodních
podílů a akcií, zatímních listů, obchodních podílů ovládající
osoby,13)
f) v rozsahu účetní závěrky za účetní období a výrok auditora
o této účetní závěrce, nestanoví-li jinak zvláštní právní
předpis, a v rozsahu účetní závěrky za bezprostředně
předcházející 2 účetní období,
g) požadované podle zvláštních právních předpisů,
h) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku v zahraničí.
Součástí výroční zprávy může být i zpráva o auditu podle
zvláštního právního předpisu.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. e) vyhotovují
výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost
stanoví zvláštní právní předpis,14) který může určit její obsah
odchylně od ustanovení odstavce 1.

(3) Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí ustanovení
§ 20 obdobně.
------------------------------------------------------------------
13) § 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.
14) Například § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a politických hnutích, ve znění
pozdějších předpisů.".

27. V § 21a odst. 3 se slova "výrok auditora" nahrazují slovy
"zprávu o auditu".

28. § 22 a 23 včetně poznámek pod čarou č. 19) a 20) znějí:

"§ 22

(1) Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka
(§ 18) sestavená a upravená metodami konsolidace podle tohoto
zákona (§ 23 odst. 1); tato závěrka informuje o konsolidačním
celku podle odstavce 3. Konsolidovaná účetní závěrka musí být
ověřena auditorem. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto
zákona týkající se účetní závěrky platí i pro konsolidovanou
účetní závěrku.

(2) Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za
konsolidační celek má účetní jednotka, která je obchodní
společností a je buď řídící osobou,19) ovládající osobou20) nebo
v jiné účetní jednotce vykonává jen podstatný vliv, kterým se
rozumí nejméně dvacetiprocentní účast. Účetní jednotka, která má
povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, se považuje za
konsolidující účetní jednotku. Účetní jednotka, která je buď
řízenou osobou,19) ovládanou osobou20) nebo ve které konsolidující
účetní jednotka vykonává podstatný vliv, má povinnost podrobit se
sestavení konsolidované účetní závěrky; tato účetní jednotka se
považuje za konsolidovanou účetní jednotku.

(3) Konsolidačním celkem se rozumí skupina účetních jednotek
uvedených v odstavci 2; tyto účetní jednotky jsou do
konsolidačního celku zahrnovány postupem upraveným prováděcím
právním předpisem. Konsolidující účetní jednotka je osvobozena od
povinnosti konsolidovat, pokud ke konci rozvahového dne účetního
období, za nějž se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, uvedené
účetní jednotky na základě svých posledních řádných účetních
závěrek nepřekročily nebo nedosáhly alespoň dvou ze tří uvedených
kritérií:
1. úhrn rozvah více než 350 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro
účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění
neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,
2. čistý obrat více než 700 000 000 Kč; čistým obratem se pro
účely tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy, daň
z přidané hodnoty a ostatní daně přímo spojené s obratem,
3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního
vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než
500, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního
právního předpisu.12)
Uvedené osvobození se nepoužije u účetních jednotek, které jsou
bankami, nebo u účetních jednotek, které provozují činnost
pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů.

(4) Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit
konsolidovaným účetním jednotkám zahrnutým do konsolidačního
celku, že budou konsolidovány, a současně jim sdělí informaci
o vymezení tohoto celku.

(5) Konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního
celku jsou povinny poskytnout svojí účetní závěrku a veškeré
ostatní dokumenty potřebné pro sestavení konsolidované účetní
závěrky konsolidující účetní jednotce.

(6) Povinnosti podle odstavců 2, 4 a 5 platí obdobně pro
povinnost vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu podle odstavce
7.

(7) Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva
(§ 21), která obsahuje informace o konsolidačním celku.

(8) Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny
informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat
její výroční zpráva, nemusí dotčená účetní jednotka vyhotovovat
tuto zprávu.

§ 23

(1) Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení
konsolidované účetní závěrky použít metody
a) plné konsolidace,
b) poměrné konsolidace, nebo
c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).

(2) Uspořádání a označování položek konsolidované účetní
závěrky a obsahové vymezení položek této závěrky a metody
konsolidace účetní závěrky pro jednotlivé skupiny účetních
jednotek podle § 4 odst. 2 upraví prováděcí právní předpis.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci
rozvahového dne konsolidující účetní jednotky.

(4) Účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a jí
konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního
celku použité pro sestavení konsolidované účetní závěrky sestavují
tyto účetní jednotky v zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li
rozvahový den poslední účetní závěrky některé z konsolidovaných
účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku o více jak
3 měsíce rozvahový den podle odstavce 3, je tato konsolidovaná
účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního celku na základě účetní
závěrky jí sestavené s použitím ustanovení § 19 odst. 3 ke konci
rozvahového dne konsolidující účetní jednotky. V případě účetních
jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle
zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit až 6 měsíců.

(5) Délka účetního období při konsolidaci účetní závěrky
a každý rozdíl v okamžicích sestavení účetní závěrky musí být
stejné. O změnách ve vymezení konsolidačního celku v průběhu
účetního období musí být uvedeny informace v příloze
v konsolidované účetní závěrce.

(6) V případě konsolidace namísto účetních metod stanovených
prováděcími právními předpisy může konsolidující účetní jednotka
pro sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky, jakož
i konsolidované výroční zprávy použít mezinárodních účetních
standardů nebo jiných mezinárodně uznávaných účetních zásad, a to
za podmínek upravených prováděcím právním předpisem. V uvedeném
případě se nepoužije ustanovení § 22 odst. 8.
------------------------------------------------------------------
19) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku.
20) § 66a odst. 2 obchodního zákoníku.".

29. § 24 zní:

"§ 24

(1) Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky
způsoby podle ustanovení tohoto zákona.

(2) Účetní jednotky oceňují majetek a závazky
a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,
b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se
účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto
ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách,
(dále jen "okamžik ocenění"). Ustanovení tohoto zákona o oceňování
majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných
aktiv a pasiv.

(3) Nelze-li samostatně ocenit jednotlivé složky majetku,
mohou účetní jednotky provést jejich ocenění jako souboru majetku,
jak je vymezen účetními metodami.

(4) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají
účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným
Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění
a) podle odstavce 2 písm. a), nebo
b) podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené
v § 4 odst. 6.
V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k
okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty
nakoupeny nebo prodány.".

30. V § 25 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 21)
znějí:
"(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují
a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku
vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními
náklady,
c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností
pořizovacími cenami,
d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,
e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,
g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu
nebo vkladem21) pořizovací cenou; závazky při vzniku jmenovitou
hodnotou, při převzetí pořizovací cenou,
h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného
majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností
vlastními náklady,
j) příchovky zvířat vlastními náklady,
k) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku
uvedeného pod písmeny e) a g), anebo majetek v případech, kdy
vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze
zjistit nebo jsou tyto náklady vyšší než reprodukční pořizovací
cena tohoto majetku, reprodukční pořizovací cenou.

(2) Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne
zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna
předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku
a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky,
jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je
hospodářským výsledkem účetního období zisk nebo ztráta.

(3) U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob
ocenění podle odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne
z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým
průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku
majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.
------------------------------------------------------------------
21) § 59 obchodního zákoníku.".

31. V § 25 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Na konci odstavce
4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova "vymezené
v souladu s účetními metodami.".

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

32. V § 26 odstavce 2 až 4 znějí:
"(2) Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je
vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se
závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.

(3) Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 2 vyjadřují
rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto
zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň
z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na
restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo
jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými
položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy
majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neuplatňují účetní jednotky,
které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Účetní jednotky,
které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatňují
ustanovení odstavců 1 až 3 v souladu s účetními metodami.".

33. § 27 včetně poznámek pod čarou č. 22) a 23) zní:

"§ 27

(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku
ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují
a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti,
cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo
podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní
jednotkou,
b) deriváty,
c) finanční umístění a technické rezervy u účetních jednotek,
které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle
zvláštních právních předpisů,
d) majetek a závazky v případech přeměn společností nebo družstev
s výjimkou změny právní formy22) nebo v jiných případech podle
zvláštního právního předpisu,23)
e) část majetku a závazků zajištěná deriváty.

(2) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
a) tržní hodnota,
b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li
tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje
reálnou hodnotu,
c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li
postupovat podle písmen a) a b).

(3) Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na
tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném veřejném
(organizovaném) trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto
zákona použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne
pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)],
a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek veden na
tuzemské burze cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou zavírací
cena vyhlášená burzou cenných papírů v pracovní den, ke kterému se
ocenění provádí. V případě, že majetek není veden na tuzemské
burze cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách cenných
papírů, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen,
které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz
cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí.
V případě jiného veřejného trhu než burzy se rozumí tržní hodnotou
cena platná v den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke
kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se
cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází
okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále
podle věty druhé.

(4) V případech oceňování reálnou hodnotou se použije
ustanovení § 25 odst. 2 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech
z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními
metodami.

(5) Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu,
považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby
podle § 25 se ocení i majetek a závazky neuvedené v odstavci 1,
není-li dále stanoveno jinak. Dluhopisy a ostatní cenné papíry
s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, se
ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se
sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou
o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek
uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným
způsobem. Závazky charakteru půjčky vztahující se k majetku
uvedenému v odstavci 1 písm. a) a b) se ocení v hodnotě
odpovídající ocenění tohoto majetku; uvedený způsob ocenění lze
použít i v průběhu účetního období. Podíl, který představuje účast
s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí
(protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob
ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.
------------------------------------------------------------------
22) § 69 obchodního zákoníku.
23) Například zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech
a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška
č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v podílových
a investičních fondech.".

34. § 29 a 30 včetně poznámky pod čarou č. 27) znějí:

"§ 29

(1) Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav
veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav
odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány
důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 2. Inventarizaci
účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní
závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen "periodická
inventarizace") a pro účely podání návrhu na vyrovnání.
V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět
inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen "průběžná
inventarizace"). Ustanovení o provádění inventarizací podle
zvláštních právních předpisů27) nejsou tímto dotčena.

(2) Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět
pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů, a dále u dlouhodobého
hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní
v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam
náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka.
Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto
inventarizován alespoň jednou za účetní období.

(3) Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení
inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím
provedení.

§ 30

(1) Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky při
inventarizaci zjišťují
a) fyzickou inventurou u hmotného majetku, popřípadě u nehmotného
majetku, nebo
b) dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě
u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou
inventuru,
a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech.

(2) Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které
musí obsahovat
a) skutečnosti podle odstavce 1 tak, aby bylo možno zjištěný
majetek a závazky jednoznačně určit,
b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle
písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení
inventarizace,
c) způsob zjišťování skutečných stavů,
d) ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury i pro
účely podle § 26 odst. 3,
e) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

(3) V případě provádění průběžné inventarizace mohou být
inventurní soupisy podle odstavce 2 nahrazeny průkazným účetním
záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování
inventarizačních rozdílů.

(4) Fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést
ke konci rozvahového dne, lze provést v průběhu posledních čtyř
měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci následujícího
účetního období. Přitom se musí prokázat stav hmotného majetku ke
konci rozvahového dne stavy fyzické inventury opravenými
o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za dobu od ukončení fyzické
inventury do konce účetního období, popřípadě za dobu od začátku
následujícího účetního období do okamžiku ukončení fyzické
inventury v prvním měsíci tohoto účetního období.

(5) Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným
stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem
stanoveným tímto zákonem, kdy
a) skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se
označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí
a cenin, nebo
b) skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se
označuje jako přebytek.

(6) Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do
účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku
a závazků.
------------------------------------------------------------------
27) Například § 31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se
provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000
Sb.".

35. Nadpis části šesté zní: "Úschova účetních záznamů".

36. § 31 včetně poznámky pod čarou č. 28) zní:

"§ 31

(1) Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy
pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo
3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi
zvláštní právní předpisy.28)

(2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není
stanoveno jinak,
a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících
koncem účetního období, kterého se týkají,
b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní
soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících
koncem účetního období, kterého se týkají,
c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení
účetnictví (§ 33 odst. 2), po dobu 5 let počínajících koncem
účetního období, kterého se týkají.

(3) Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož
i povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek
uvedených v
a) § 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní
jednotky, a není-li ho, na likvidátora či správce konkursní
podstaty nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,
b) § 1 odst. 2 písm. d) v případě úmrtí na dědice, převezme-li
věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní
jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci,
práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní
jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou
organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv.

(4) V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je
povinna účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým
zánikem a účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b) a d) po
ukončení činnosti zajistit povinnosti spojené s uschováním
účetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně
informovat státní archiv.
------------------------------------------------------------------
28) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších
předpisů.".

37. V § 32 odstavce 1 a 2 znějí:
"(1) Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný
účel než uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního
řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení,
skartačního řízení nebo pro účely sociálního zabezpečení,
veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských
práv, postupují po uplynutí uschovacích dob uvedených v § 31 odst.
2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich
použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí
účetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto
zákona týkající se účetních záznamů obdobně.

(2) Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména
mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze
zvláštních právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí
splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto
dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31
odst. 2 podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví,
nejde-li o případ podle odstavce 1.".

38. V § 32 odst. 3 se slova "účetní písemnosti" nahrazují
slovy "účetní záznamy".

39. V § 32 odst. 4 se slova "zákona č. 92/1991 Sb." nahrazují
slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 29) znějí: "podle
zvláštních právních předpisů29)"
------------------------------------------------------------------
29) Například zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku
státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.".

40. § 33 až 35 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 30)
a 31) znějí:

"§ 33

Účetní záznam

(1) Účetní záznam podle § 4 odst. 4 musí umožňovat vedení
účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se
informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního
záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje
jako forma účetního záznamu.

(2) Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu.
Pro účely tohoto zákona se považuje za
a) písemnou formu účetní záznam provedený rukopisem, psacím
strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo
tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je
pro fyzickou osobu čitelný,
b) technickou formu účetní záznam provedený elektronickým,
optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který
umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro
fyzickou osobu čitelný.

(3) Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu
z jedné formy do druhé. V tomto případě je povinna zajistit, že
obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního
záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za
prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznam v původní
i nové formě a jejich obsah je shodný; splnění této povinnosti
však účetní jednotka může prokázat i jiným způsobem, který
nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují.
Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými
dokládá formu vedení účetnictví.

(4) Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími
účetními záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle
tohoto zákona se týkají každého jednotlivého účetního záznamu
včetně dílčích účetních záznamů i účetního záznamu vzniklého
jejich seskupením.

(5) Na všechny formy účetního záznamu se, pokud tento zákon
výslovně nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních
záznamů a jejich změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny
v účetních záznamech ve formě podle odstavce 2 písm. b), jako ve
formě podle odstavce 2 písm. a).

(6) Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve
které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou
povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4
odst. 4), které umožní provést převod účetních záznamů do formy,
ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby
ověřování účetní závěrky auditorem (§ 20), jejího zveřejňování
(§ 21a) a pro potřeby orgánů podle § 37 odst. 3 jsou účetní
jednotky povinny na požádání umožnit oprávněným osobám seznámit se
s obsahem jimi určených účetních záznamů v uvedené formě. Tyto
povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po kterou jsou povinny
vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy. Stanovení těchto
povinností na smluvním základě30) není dotčeno.

(7) V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo
vycházejících z účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní
záznamy (§ 33a), které splňují požadavky tohoto zákona.

(8) Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních
záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů
informací a programového vybavení před jejich zneužitím,
poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim,
ztrátou nebo odcizením.

§ 33a

Průkaznost účetního záznamu

(1) Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje
pouze
a) účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se
skutečností, kterou tento záznam prokazuje,
b) účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných
průkazných účetních záznamů,
c) účetní záznam přenesený způsobem splňujícím požadavky podle
§ 34, nebo
d) účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné
účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby
oprávněné a odpovědné podle odstavce 9.

(2) Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamu
neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat
tento účetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce
1 písm. b) až d).

(3) Účetní jednotka je povinna za účelem průkaznosti přenášet
účetní záznamy mimo tuto účetní jednotku jen způsobem podle
odstavce 1 písm. c). Účetní záznam určený k přenosu musí být
podepsán vlastnoručním podpisem nebo obdobným průkazným účetním
záznamem v technické formě. Pokud účetní záznam není podepsán před
předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho
předání k přenosu. Účetní jednotka může, kromě způsobu podle
odstavce 1 písm. d), využít při předávání účetních záznamů uvnitř
této účetní jednotky i způsob podle odstavce 1 písm. c).

(4) Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož
obsahem je vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam
v technické formě. Na obě formy podpisového záznamu se přitom
pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje
vlastnoruční podpis.

(5) Připojením podpisového záznamu se rozumí u účetního
záznamu v písemné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem,
u účetního záznamu v technické formě jeho podepsání obdobným
průkazným účetním záznamem v technické formě.

(6) Účetní záznam v písemné formě podepsaný vlastnoručním
podpisem, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní
jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. d) bez
ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní
jednotky.

(7) Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam připojený
k účetnímu záznamu automatickým zařízením (§ 4 odst. 4), který
umožňuje jednoznačné určení tohoto konkrétního zařízení a který
není možno vytvořit jiným než tímto konkrétním zařízením.

(8) K jednomu účetnímu záznamu může být připojeno více
podpisových záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.

(9) Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění,
povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující
se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu,
a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě
odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke
kterému byly uvedené záznamy připojeny.

§ 34

Přenos účetního záznamu

Přenos účetního záznamu může být uskutečněn pouze
prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který
splňuje požadavky průkaznosti a dále požadavky ochrany
a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle
zvláštních právních předpisů.31)

§ 35

Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech

(1) Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti,
neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti
účetnictví.

(2) Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy
jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo
nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich
opravu způsobem podle odstavce 3.

(3) Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu
odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení
a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou,
tak jeho obsah po opravě.

(4) Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou
přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek
nejistotu v určení obsahu účetních případů.

(5) Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné,
není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 6, se pohlíží, jakoby je
účetní jednotky nevedly.

(6) V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené,
zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně
jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření
k obnovení průkaznosti účetnictví.
------------------------------------------------------------------
30) Například zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve
znění pozdějších předpisů.
31) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, § 38 a 39 zákona č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů
(zákon o poštovních službách), zákon č. 151/2000 Sb.,
o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, zákon č.
101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998
Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 56/1999 Sb.,
o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících
s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace
a náležitostech certifikátu.".

41. § 36 až 37a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32) až
34) znějí:

"§ 36

(1) Za účelem docílení souladu při používání účetních metod
účetními jednotkami ministerstvo podle tohoto zákona zajišťuje
tvorbu a vydávání Českých účetních standardů (dále jen
"standardy"). Pro tvorbu a vydávání standardů lze použít
ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů. Obsahem
standardů je popis účetních metod nebo postupy účtování; obsah
standardů nesmí být v rozporu s ustanoveními tohoto zákona
a ostatních právních předpisů ani obcházet jejich účel. Použití
standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení
o účetních metodách podle tohoto zákona. Pravidla pro tvorbu
a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím
předpisem. Vydání standardů se oznamuje ve Finančním zpravodaji.
Ministerstvo vede registr vydaných standardů.

(2) Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve
veřejném výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.

(3) Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo
vydat pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory
a zpravodajské služby zvláštní standardy odchylné od odstavce 1.
Tyto standardy a jejich vydání se nezveřejňují.

§ 37

Pokuty

(1) Orgány uvedené v odstavci 3 uloží účetní jednotce pokutu
tehdy, jestliže zjistí, že účetní jednotka porušila povinnost
uloženou jí v
a) § 4 odst. 2 až 4, 6 a 7, § 7 odst. 2 až 6, § 9 odst. 1, § 11
odst. 2, § 12 odst. 2 a 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15
odst. 3, § 19 odst. 2, § 23 odst. 1, § 30 odst. 1, § 31 odst.
1 a 4, § 33 odst. 3, 6 a 8, § 33a odst. 9, § 35 odst. 3 a 6;
v tomto případě pokuta činí až 3 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak
je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1;
b) § 4 odst. 1, § 6, § 7 odst. 1, § 15 odst. 5, § 20, 21, 21a,
§ 22 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, § 24 odst. 1 a 4, § 33a odst. 1;
v tomto případě pokuta činí až 6 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak
je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1.
V případech porušení ustanovení vztahujících se k soustavě
jednoduchého účetnictví se pokuta vypočítá z úhrnu majetku podle
přehledu (§ 15 odst. 5). V případech porušení ustanovení
vztahujících se ke konsolidaci účetní závěrky se pokuta vypočítá
z úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 22 odst. 3 bodu 1.

(2) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 se přihlíží
zejména k závažnosti, způsobu a době trvání a následkům porušení
povinnosti, k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo,
a k výši případného bezdůvodného obohacení, pokud bylo porušením
povinnosti získáno.

(3) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto
zákonem a k ukládání pokut podle odstavce 1 jsou na základě tohoto
zákona oprávněny územní finanční orgány a kontrolní orgány podle
zvláštních právních předpisů.32) Oprávněný orgán uloží za souběžné
porušení ustanovení uvedených v odstavci 1 stejnou účetní
jednotkou projednané ve společném řízení pokutu podle ustanovení
vztahujícího se na porušení nejpřísněji postižitelné. Pokutu nelze
uložit, byla-li účetní jednotce ve stejném účetním období za totéž
porušení povinnosti již uložena pokuta některým z uvedených
oprávněných orgánů, ledaže toto porušení povinnosti nebylo účetní
jednotkou odstraněno ve lhůtě jí stanovené oprávněným orgánem.

(4) Uložením pokuty podle tohoto zákona není dotčena
odpovědnost účetní jednotky podle zvláštních právních předpisů.

(5) Nelze-li zjistit úhrn rozvahy nebo úhrn majetku, stanoví
jej orgány podle odstavce 2 kvalifikovaným odhadem.

(6) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne,
kdy se orgán příslušný k uložení pokuty o porušení povinnosti
dozvěděl, nejpozději však lze pokutu uložit do 3 let ode dne, kdy
k porušení povinnosti došlo.

(7) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Na řízení
o uložení pokuty se vztahuje správní řád;33) orgán uvedený
v odstavci 3, který pokutu uložil, při vybírání a vymáhání pokut
použije zvláštní právní předpis o správě daní a poplatků.34)

§ 37a

(1) Ministerstvo k provedení ustanovení § 4 odst. 2, § 14
odst. 1, § 15 odst. 4, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3, § 23 odst.
2 a 6 vydá vyhlášky, a to nejpozději do 31. prosince 2002.

(2) Ministerstvo k provedení ustanovení § 36 odst. 1 může
vydat vyhlášku.
------------------------------------------------------------------
32) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění pozdějších předpisů.
34) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.".

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz