84/1990 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. března 1990
o právu shromažďovacím
Změna: 175/1990 Sb.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Občané mají právo pokojně se shromažďovat.

(2) Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody
projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a
názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných
záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.

(3) Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též
pouliční průvody a manifestace.

(4) Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního
orgánu.

(5) Jsou zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov
zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají.

§ 2

Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují:
a) shromáždění osob související s činností státních orgánů
upravená jinými právními předpisy;
b) shromáždění související s poskytováním služeb;
c) jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v § 1 odst. 2.

Svolání shromáždění

§ 3

Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo
československá právnická osoba, anebo skupina osob (dále jen
"svolavatel").

§ 4

(1) Shromáždění musí být oznamována národnímu výboru (§ 16) s
výjimkou:
a) shromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen
jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům;
b) shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi
v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných
průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského
vyznání;
c) shromáždění konaných v obydlích občanů;
d) shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách.

(2) Na shromáždění, které podléhá oznamovací povinnosti, může
národní výbor vyslat svého zástupce, jemuž je svolavatel povinen
vytvořit podmínky pro řádné plnění jeho úkolů, zejména mu umožnit
sledování průběhu shromáždění a provedení úkonů nezbytných
k případnému rozpuštění shromáždění.

(3) Národní výbor může určit místo v obci, kde lze konat
shromáždění k účelu uvedenému v § 1 odst. 2 bez oznámení. Přitom
může stanovit dobu, v níž se taková shromáždění konat nesmějí.

§ 5

(1) Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit
národnímu výboru tak, aby národní výbor oznámení obdržel alespoň
5 dnů předem. Národní výbor může v odůvodněných případech přijmout
oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou osobu předloží oznámení
ten, kdo je v této věci zmocněn jednat jejím jménem. Oznámení může
být předloženo též osobně v pracovní den v době mezi osmou
a patnáctou hodinou. Národní výbor vytvoří podmínky, aby oznámení
mohla být řádně přijímána.

(2) V oznámení musí svolavatel uvést:
a) účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení ;
jde-li o shromáždění na veřejném prostranství, též
předpokládanou dobu jeho ukončení;
b) předpokládaný počet účastníků shromáždění;
c) opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu
se zákonem, zejména počet pořadatelů, které k organizaci
shromáždění určí, a způsob jejich označení;
d) má-li jít o pouliční průvod, výchozí místo, cestu a místo
ukončení;
e) jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště svolavatele, u
právnické osoby její název a sídlo a jméno, příjmení a
bydliště toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem;
f) jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je zmocněn jednat v
zastoupení svolavatele.

(3) Má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná
prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas
toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.

(4) Je-li oznámení předloženo osobně, národní výbor to
svolavateli písemně potvrdí s uvedením dne a hodiny, kdy byla
oznamovací povinnost splněna.

(5) Neuvede-li svolavatel údaje podle odstavce 2 a odstavce 3
anebo jsou-li uvedené údaje neúplné nebo nepřesné, národní výbor
na to svolavatele při osobním předložení oznámení upozorní s tím,
že nebudou-li tyto vady odstraněny, nepůjde o platné oznámení.
Svolavatel je oprávněn na místě oznámení potřebným způsobem
doplnit nebo upravit. Bylo-li oznámení předloženo jiným způsobem,
národní výbor svolavatele na vady neprodleně písemně upozorní.
Povinnost svolavatele podle odstavce 1 je splněna, jestliže vady
oznámení byly odstraněny ve lhůtě tam uvedené.

§ 6

Oprávnění a povinnosti svolavatele

(1) Svolavatel je oprávněn činit všechna opatření ke svolání
shromáždění. Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem
shromáždění osobně či písemně nebo jinak zvát k účasti na něm.
Svolavatel má též právo, aby pozvání na shromáždění bylo ve
vhodném čase vyhlášeno místním rozhlasem. Národní výbory a jiné
státní orgány a organizace podle možností a okolností poskytují
svolavateli pomoc.

(2) Oprávnění svolavatele podle odstavce 1 zaniká, nebyla-li
platně splněna oznamovací povinnost podle § 5 nebo bylo-li
shromáždění zakázáno.

(3) Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může
svolavatel požádat národní výbor nebo příslušný útvar Veřejné
bezpečnosti, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.

(4) Svolavatel je oprávněn vydávat přímo nebo s pomocí
pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu
shromáždění.

(5) Svolavatel je povinen
a) poskytnout národnímu výboru na jeho žádost součinnost
nezbytnou k zajištění řádného průběhu shromáždění a splnit
povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy;
b) zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18
let;
c) řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo
od účelu shromáždění uvedeného v oznámení;
d) dávat závazné pokyny pořadatelům;
e) dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl
narušován;
f) shromáždění ukončit.

(6) Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu
shromáždění zjednat nápravu, požádá o potřebnou pomoc národní
výbor nebo útvar Veřejné bezpečnosti. Může tak učinit též,
jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.

(7) Vzejde-li ze shromáždění petice, postupuje se podle
zvláštních předpisů. 1)

(8) Ustanovení předchozích odstavců se přiměřeně vztahují i
na shromáždění, která podle § 4 nemusí být oznamována.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

§ 7

Povinnosti účastníků shromáždění

(1) Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů
svolavatele a pořadatelů podle § 6 a zdržet se všeho, co by
narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění.

(2) Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se
pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni
neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být
žádným způsobem bráněno.

(3) Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně
nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze
ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků
usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím.

Úkoly národního výboru

§ 8

Národní výbor může s ohledem na místní podmínky nebo na
veřejný pořádek navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo
na jiném místě nebo v jinou dobu.

§ 9

Národní výbor může svolavateli uložit, aby shromáždění
konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k
nepřiměřenému rušení nočního klidu.

§ 10

(1) Národní výbor, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je
zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:
a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů
pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo
jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k
rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti ;
c) jinak porušovat ústavu a zákony.

(2) Národní výbor shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné
nebezpečí pro jejich zdraví,
b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve
doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli
nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit,
které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti
zástupců svolavatelů losováním.

(3) Národní výbor může shromáždění zakázat, má-li být konáno
v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném
rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží
konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel
shromáždění.

(4) Národní výbor nemůže shromáždění zakázat z důvodů
uvedených v odstavcích 2 a 3, jestliže svolavatel přijal návrh
národního výboru podle § 8.

§ 11

(1) O zákazu shromáždění (§ 10) nebo době jeho ukončení (§ 9)
rozhodne národní výbor bezodkladně, nejpozději však do tří dnů od
okamžiku, kdy obdržel platné oznámení.

(2) Národní výbor písemné vyhotovení rozhodnutí vyvěsí na své
úřední desce a rozhodnutí vyhlásí místním rozhlasem nebo jiným
obdobným způsobem; pokud se má shromáždění konat na území dvou
nebo více obcí, národní výbor zajistí, aby jeho rozhodnutí bylo
vyhlášeno v obcích, v nichž se shromáždění má konat. Vyvěšením na
úřední desce je rozhodnutí svolavateli doručeno. Na žádost
svolavatele mu národní výbor vydá písemné vyhotovení rozhodnutí.
Pokud národní výbor ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nevyvěsí
písemné vyhotovení rozhodnutí na své úřední desce, může svolavatel
shromáždění uspořádat.

(3) Proti rozhodnutí národního výboru podle odstavce 1 může
svolavatel do 15 dnů od doručení podat opravný prostředek 2)
u soudu, k němuž přiloží písemné vyhotovení rozhodnutí 2). Pro
řízení platí obdobně ustanovení občanského soudního řádu
o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů 2). Opravný prostředek
nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do tří dnů. Rozhodnutí zruší,
jestliže nebyly dány důvody k zákazu shromáždění. Svolavatel je
pak oprávněn shromáždění uspořádat podle původního oznámení nebo
později tak, aby shromáždění bylo uskutečněno do 30 dnů od právní
moci rozhodnutí soudu. Jestliže shromáždění uspořádá v pozdější
době, vyrozumí o tom národní výbor nejpozději 1 den před konáním
shromáždění.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů (§ 244 - 250).

§ 12

(1) Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv bylo zakázáno,
zástupce národního výboru vyzve svolavatele, aby shromáždění
neprodleně ukončil. Pokud svolavatel neučiní účinná opatření, aby
se účastníci pokojně rozešli, sdělí zástupce národního výboru
účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno a vyzve je, aby se
pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění a
upozornění na následky neuposlechnutí této výzvy a musí být
učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné a aby
se s ním všichni účastníci shromáždění mohli seznámit.

(2) Za nepřítomnosti zástupce národního výboru může
shromáždění uvedené v odstavci 1 rozpustit způsobem tam stanoveným
i příslušník Veřejné bezpečnosti ve službě.

(3) Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5,
bude způsobem uvedeným v odstavci 1 rozpuštěno, jestliže nastaly
okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 až 3.
To platí i pro shromáždění, která nebyla svolána. Odpovědnost
svolavatelů za přestupek není dotčena, i když shromáždění nebylo
rozpuštěno.

(4) Způsobem uvedeným v odstavci 1 se postupuje i tehdy,
jestliže shromáždění konané ve večerních hodinách pokračuje i po
stanovené době ukončení (§ 9).

(5) Shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může
být způsobem uvedeným v odstavci 1 rozpuštěno, jestliže se
podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v
průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho
zákaz podle § 10 odst. 1.

(6) Shromáždění uvedená v odstavci 3 a v odstavci 5 může
zástupce národního výboru rozpustit způsobem stanoveným
v odstavci 1, jestliže účastníci shromáždění páchají trestné činy
a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem, zejména zákrokem
proti jednotlivým pachatelům. V nepřítomnosti zástupce národního
výboru tak může učinit náčelník příslušného útvaru Veřejné
bezpečnosti nebo velící příslušník.

§ 13

Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník
shromáždění do 15 dnů podat námitky u soudu. Soud rozhodne, zda
shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem. Pro
řízení platí obdobně ustanovení občanského soudního řádu o
přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů. 2)
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů (§ 244 - 250).

§ 14

Přestupek proti právu shromažďovacímu

(1) Tomu, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil
oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo
zakázáno, anebo závažně poruší jinou povinnost svolavatele podle
tohoto zákona, může být uložena pokuta do výše 1000,- Kčs.

(2) Stejná pokuta může být uložena tomu, kdo
a) neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených
pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich
povinnosti;
b) neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na
shromáždění nebo jim v tom brání;
c) jako účastník shromáždění má u sebe střelnou zbraň nebo
výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví,
a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být
užity k násilí nebo pohrůžce násilím;
d) neoprávněně vnikne do shromáždění;
e) nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu
shromáždění;
f) brání účastníkům, aby se pokojně rozešli.

(3) Jinak o přestupku a jeho projednání platí obecné
předpisy. 3)
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při
zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Společná ustanovení

§ 15

Na shromáždění občanů k účelu uvedenému v § 1 odst. 2, která
nebyla svolána (§ 5), se vztahují § 1, 2, § 4 odst. 3, § 7, § 12
odst. 3 a 6, § 13 a 14.

§ 16

Pro řízení podle § 11 tohoto zákona platí ustanovení § 3
odst. 1 až 3, § 46, 47 a 52 zákona o správním řízení. 4) Řízení se
považuje za zahájené dnem, kdy národní výbor obdržel oznámení;
účastníkem řízení je svolavatel.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 71/1967 Sb.

§ 17

Je-li v tomto zákonu lhůta určena počtem dnů, rozumí se
jedním dnem doba 24 hodin od události, k níž se lhůta váže.

§ 18

Veřejným prostranstvím se pro účely tohoto zákona rozumějí
pozemní komunikace (s výjimkou neveřejných účelových
komunikací), 5) jako náměstí, třídy a ulice, jakož i další
prostory pod širým nebem přístupné každému bez omezení.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční
zákon), (úplné znění č. 55/1984 Sb.).

§ 19

Ustanovení zákonů o mimořádných opatřeních v době výjimečných
poměrů nebo války a o opatřeních proti šíření přenosných nemocí
nejsou tímto zákonem dotčena.

§ 20

Zrušen

§ 21

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a
shromážděních, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o
shromáždění;

2. vyhláška ministra vnitra č. 320/1951 Ú.l. (č. 348/1951 Ú.v.) o
dobrovolných organizacích a shromážděních, ve znění pozdějších
předpisů, pokud jde o shromáždění;

3. § 1 a 3 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných
opatřeních k upevnění veřejného pořádku;

4. § 40 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.

§ 22

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r. 

--------------------------------------------------------------------------------