Doplňující otázky ke kauze

• zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích
• zákon č.283/1991 Sb., o Policii České republiky
• zákon č.141/1961 Sb. o trestním soudním řízení
• zákon č.154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě
• zákon č.67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství

2) Které instituce mohou provádět odposlech a záznam telekomunikačního provozu?

• Policie ČR
• Bezpečnostní informační služba
• Vojenské obranné zpravodajství

3) co může být monitorováno (telefon (volání; sms), mailová pošta, pohyb po internetu

• hlas (telefon),
• text (fax),
• data (sms, e-mail, internet)

4) na koho se obrátit, pokud mám podezření, že jsem neprávem (nikoli nutně nezákoně) sledován, resp. moje komunikace?

Existují v podstatě dvě možnosti, v závislosti na tom, kdo patrne odposlouchává/zaznamenává/loguje apod. Pokud patrně odposlouchává soukormá subjekt, lze ho pouze zažalovat v občanskoprávním sporu (skrze ochranu osobnosti dle §11 a násl. občanského zákoníku. Nezákonný odposlech a záznam totiž není trestný čin!

Pokud ale patrně odposlouchává/zaznamenává/loguje apod. Policie ČR nebo jedna z rozvědek, tak je nutné se obrátit na jednu z parlamentních komisí, které se věnují těmto orgánům. Tj. Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství nebo Stálá komise pro kontrolu použití operativní techniky Policie ČR.

5) jaká opatření může udělat laik, aby znesnadnil sledování své pošty a svého pohybu na internetu?

V případě e-mailu je nejjednodušším opatřením šifrování pošty (např. s využitím nástroje PGP). V případě pohybu po internetu je možné využít služeb anonymizérů a proxy serverů, což jsou služby placené i zdarma. V nastavení internetového prohlížeče je možné vypnout (zakázat) cookies, java skripty a ActiveX. Ne všechny prohlížeče to však umožňují a ne vždy je to jednoduché nastavení.

6) liší se poskytovatelé internetových služeb v míře zabezpečení a jak laik pozná poskytovatele s lepším zabezpečením přenosu a archivace dat?

Poskytovatelé se liší a rozdíly mezi nimi jsou velmi zásadní. Pro laika je však téměř nemožné tento rozdíl poznat jinak, než z referencí ostatních uživatelů či specializovaných e-zinů (u nás např. Lupa). Jako pomocné kritérium může sloužit to, zda daný poskytovatel umožňuje přenos souborů s využitím tzv. secure FTP, který zabraňuje přečtení hesla v průběhu přenášení dat. Podobně v případě e-mailové pošty lze za kritérium zabezpečení považovat možnost šifrovaného vybírání pošty, tzv. POP secure.

7) jak dlouho musí poskytovatel e-mailových služeb uchovávat záznamy o mojí poště a kdo všechno k ní má přístup?

Zákon nestanovuje žádnou lhůtu (zatím) a nestanovuje ani povinnost poskytovatele tyto údaje uchovávat pokud o to není přímo oprávněným subjektem (např. policií) požádán. Kromě správce poštovního serveru může mít k poště přístup také například kdokoliv v lokální síti, kde si daný uživatel poštu stahuje. Například pokud poštu čte v internetové kavárně, je možné, že se k ní dostane také správce sítě v dané kavárně či dokonce jiný uživatel kavárny s dostatečnými znalostmi.

8) je nějaký způsob, jak si ověřit či zjistit, že mojí poštu čte někdo třetí?

Toto ověření je velmi nesnadné. V podstatě to jde pouze ve spolupráci se správcem poštovního serveru z tzv. logů, což jsou záznamy o době a místě připojení. Předpokládá to však, že uživatel ví přesně kdy a odkud poštu za dané období stahoval a tyto své záznamy porovná se záznamy správce.