Dopis signatářům petice
Vážení přátelé,
během posledních několika týdnů jste se rozhodli svým podpisem podpořit občanskou petici "Mír pro Kavkaz je mír pro Evropu".
Za vaši podporu jsme Vám jako autoři a koordinátoři Petice velmi vděční a tímto dopisem si dovolujeme podat Vám stručnou zprávu o efektu celé této akce.
Petice byla zaslána všem českým europoslancům dne 10.10 2004. V průvodním dopise jsme se jako autoři Petice představili jako občané, kteří se již od r. 1999 zabývají na různých úrovních otázkou konfliktu na Severním Kavkaze. Ke dni předání Petice ji podepsalo téměř dvanáct set občanů Česka a Slovenska. Mezi signatáři je široké spektrum odborníků, sociologů, ekologů, osobností veřejného života, novinářů, duchovních, ale i státních zaměstnanců, z veřejně známých osobností jsou to např. Václav Malý, Jan Keller, Fedor Gál, Petra Procházková, Břetislav Rychlík, Zuzana Roithová, Táňa Fischerová, Jaromír Štětina, Jan Ruml, Jeroným Klimeš, Jiřina Šiklová, Slavomil Hubálek, Jan Sokol, Dana Němcová, Anna Grušová,Miro Švolík, Petr Jančárek, Petruška Šustrová, Milan Štefanec a další. Skupinu Vás, sigantářů, jsme představili jako širokou platformu těch, kteří vývoj v Rusku považují za alarmující a reakci evropského společenství na něj za nepřiměřeně pasivní.
Kromě naléhavosti obsahu petice samotné jsme poukázali i na šanci pro navázání účinné komunikace občanského sektoru s představiteli Evropského parlamentu a na příležitost, jak dát lidem najevo, že jejich hlas má smysl, protože zde nešlo jen "o gesto, ale o nabídku spolupráce; mezi signatáři jsou lidé, kteří skrze toto nalehavé téma rádi a zadarmo přispějí svymi odbornými znalostmi, zkušenostmi a energií."
Podání petice našim europoslancům byl pokus o "předání štafety", která otevřela možnost pro jejich aktivitu. Připustili jsme různá východiska pro jejich iniciativu, hlavním cílem bylo dostat obsah Petice na pořad jednání. : "Na půdě EP by mělo dojít k diskusi o přijatelných formách vyjádření odpovídajícího postoje Evropy k poslednímu vývoji v Rusku způsobem, který neuzavírá, ale naopak otevírá nové možnosti dialogu s demokraticky smýšlejícími osobnostmi této země, jejichž hlas již pod tlakem státní moci není téměř slyšet. Zvlášť vnímaví by v tomto směru měli být poslanci ze zemí bývalého SSSR a tzv. východního bloku, s nímiž nás pojí historická zkušenost. Jistě existuje víc rovin, na nichž je možné snažit se o dialog a spolupráci - např. v oblasti pomoci zdravotní, ekonomické, ekologické, sociální, právní atd."
O průběhu Petice a jejího předání českým poslancům EP jsme vydali průběžně dvě tiskové zprávy.
Do dnešního dne reagovaly pouze dvě české poslankyně EP - Zuzana Roithová, která se sama podepsala a doporučila prostřednictvím svého asistenta podat Europetici všem evropským poslancům a Jana Hybášková, se kterou jsme vedli krátkou a zajímavou diskusi o smyslu této akce a která ji osobně podpořila. Žádný z dalších poslanců se dosud neozval.
Dále jsme předali text Petice na veřejném zasedání zahraničního výboru Senátu ČR, kam jsme byli pozváni v důsledku podání předešlého Otevřeného dopisu z června 2004, který se rovněž týkal alarmující situace na Severním Kavkaze. Tohoto zasedání se účastnila skupina zástupců humanitárních organizací spolu s ruským novinářem Andrejem Babickým, za jehož osvobození ze zajetí ruskými tajnými službami v r. 2000 se Senát spolu s výborem SOS Čečensko angažoval. Diskusem vedená prof. J. Jařabem byla velmi živá, znovu potvrdila, že v řadách Senátu lze najít partnery nejen k diskuzi, ale i ke spolupráci.
Anglická verze Petice byla tento týden celému Evropskému parlamentu zaslána oficielní formou tzv. Europetice.
Milí přátelé, nejspíš si mnozí z Vás řeknou, že výsledky co do zpětné vazby jsou dost ubohé.
Nicméně za petiční výbor bych Vám ráda řekla, že mnozí z nás se během těch 4 let hledání všemožných způsobů, jak upozornit a předat informace o tom, co se na Severním Kavkaze děje, naučili hledat zdroje mírného optimismu. Tato Petice je, stejně jako všechny předešlé, podkladem pro další aktivity a skutky. Nevzejdou-li od poslanců EP, vzejdou prostě odjinud. Během těch posledních několika let jsme si přinejmenším ověřili jednu pro nás nesmírně důležitou věc : že Češi nejsou lhostejní a že jich je hodně, kteří přemýšlejí i o tom, jak se k situaci osobně mohou postavit. Naučili jsme se, že svět ani Čečensko nespasíme, ale že stojí za to nemlčet a v lepším případě alepsoň drobnými přátelskými skutky upozorňovat na to, že je dnes nesmírně důležité prát se s tou cynickou pasivitou, se kterou se světová politická scéna k situaci v Rusku staví.
Závěrem si Vás dovolujeme upozornit, že pokud kdokoli z Vás bude mít chuť či potřebu se zapojit do spektra aktivit, které my, "petičníci" provozujeme a organizujeme, máte možnost a my budeme rádi, když se naše multifunkční, multigenerační, multiprofesní…skupina rozšíří o další - byť nárazově - aktivní lidi.
Srdečně Vaši
Jana Hradilková
Pavel Tvrdý
Dáša Volencová
a Jiří Jiráček
organizační výbor Petice
V Praze, dne 3.11. 2004
Zpět na petici